Kunibert napsal:
Mnohokrát děkuji za informace o aktuální situaci u výrobců fotochemikálií.
Zajímalo by mě navíc, jak je to vlastně s barevnými filmy.
Některé zprávy na internetu a také tisková zpráva samotné společnosti Fujifilm naznačují, že tam výroba stojí.
Ferrania se zřejmě nemůže dostat z krize.
Wolfen/Orwo je neprůhledná a zdá se, že je to také vratká firma.
Silberra? Dokud budou platit sankce proti Rusku, pravděpodobně se u nás neobjeví.
U mnoha filmů je uvedeno, že v současné době nejsou vůbec k dispozici. A za barevné negativní filmy, které byly ještě nedávno levné, se dnes požaduje minimálně deset eur, s rostoucí tendencí.
Jsou na obzoru další výrobci a pokud ano, patří mezi ně i ti, kteří mohou dlouhodobě zaručit stabilní kvalitu a výrobu? Jak je na tom v tomto ohledu ADOX?
Podle mého názoru jsou některé levné barevné filmy nezbytné, aby byla analogová fotografie dostupná i pro mladé lidi s nižšími příjmy, tedy pro budoucí generaci.
Nemohu hovořit o konkurentů, ale o ADOXu a o barevných filmech obecně. Podle mých informací existují v současné době na světě tři výrobci, kteří jsou schopni vyrábět barevné emulze:
Kodak v Rochesteru
Polaroid v Mohnheimu (dříve Inoviscoat, dříve Agfa)
Fuji v Japonsku, ale omezují se na procesy okamžitého vyvolání, jako je Instax
Další výrobce neznám.
My v ADOXu ještě tak daleko nejsme. Kdy budeme moci vyrábět barevné filmy a za jakou cenu, zatím není jisté.
S relativní jistotou můžeme oznámit HELIOS, ale ten je také založen na surovinách od firmy, která již barevné filmy nevyrábí.
V současné době se nacházíme ve fázi vývoje nových emulzí – cesta je ještě dlouhá.
Vývoj a výroba barevného filmu v požadované konzistenci a kvalitě je záležitostí pro firmy s více než 1 000 zaměstnanci.
Taková firma je při dnešní úrovni trhu a mzdových nákladech v zemích G20 iluzí.
Výjimky existují tam, kde firmy přímo navazují na dědictví takových větších firem, např. Polaroid, který pokračuje v technologii Agfa.
Ferrania má (teoreticky) také šance a my je máme také. Přiměřená cena za barevný film v nastíněné kvalitě se při dnešní úrovni prodeje pohybuje kolem 50 EUR. To by byla cena, kterou by se v jakémkoli jiném odvětví za produkt této složitosti – při daných objemech prodeje – muselo zaplatit. Důvodem, proč takové ceny dosud nebyly požadovány, byla zničující konkurence v oboru obecně a mezi společnostmi Fuji a Kodak zvláště, což vedlo k tomu, že obě firmy ve svých filmových divizích žily z vlastních rezerv (opotřebovávání lidského kapitálu a strojového parku). Fuji to nakonec vzdalo a Kodak nyní čelí problému, že již nedokáže uspokojit poptávku, protože jak výrobní zařízení jsou opotřebovaná, tak nejsou k dispozici kvalifikovaní pracovníci (výcvik trvá klidně tři roky i více). Mezitím se ceny nejprve přibližují spravedlivé tržní úrovni, což zbývajícím výrobcům umožňuje provést nezbytné investice. Kde (a kdy) se pak ustálí rovnováha, to musíme ještě počkat. Možná se svými 50 EUR také pohybuji mimo realitu, ale když se podívám na to, co se vydělává na toaletních sedátkách nebo izolačních materiálech a jaké drobky ve srovnání s tím sbírá fotoindustriál, pak tam něco nesedí. Pracovní síly už téměř nejsou a pokud je chcete mít, musíte jim něco nabídnout. To nejde za 5 EUR za film. Takové ceny fungují jen tehdy, když se chystáte brzy zavřít krám.
Proto nesouhlasím s tím, že existuje potřeba dalších levných filmů.
V současné době bychom mohli za barevný film účtovat už 30 EUR, kdybychom je jen měli.......
