Bohužel nemám s vývojovou sadou SCALA žádné vlastní zkušenosti.
Při určování neznámých počátečních časů vyvolávání „konvenční“ metodou s pěti až šesti lázněmi (jako vývojka používám Dokumol, mým hlavním filmem je Fomapan R100) jsem se však nejprve snažil vycházet ze známých hodnot pro daný film v jiných vývojkách a na jejich základě odvodit vhodné časy.
Praktický příklad
: U dvou starých (před více než 14 lety prošlých) filmů Agfapan APX100 z mé mrazničky jsem porovnal staré údaje o časech pro APX100 z návodu k sadě Tetenal s tam uvedenými časy pro Plus-X-Plan.
Případně jsem přidal i tabulku pro vývojovou sadu Foma.
V dalším kroku jsem pak z tabulky vybral čas pro Plus-X-Pan pro „můj“ dnešní primární vývojku a z toho odvodil čas pro APX 100.
Hrubá pomůcka: Primární vývojka Tetenal byla u Plus-X-Pan přibližně dvakrát tak rychlá jako moje dnešní vývojka. Takže jsem také čas Tetenalu pro Agfapan zhruba zdvojnásobil.
Trefa do černého :thumbs-up: . Obě APX 100, jejichž platnost vypršela v roce 2009, dopadly skvěle.
(Poznámka: U dnešní APX100 by reverzní vývoj již neměl vést k použitelným výsledkům.)
Samozřejmě je třeba vzít v úvahu citlivosti filmu: Starý APX100 měl být při expozici v sadě Tetenal exponován podle ISO 200/24 DIN.
Přiznávám: celé je to metoda „na slepo“ – ale nic lepšího jsem nevěděl.
Druhý příklad, tentokrát kvůli omezené datové základně takřka „z rukávu
“: Chtěl jsem zjistit dobu prvního vyvolání reverzního filmu Rollei Infrared ISO 400/27 DIN. Jak je známo, jedná se o negativní film.
Jako „referenční film“ posloužil Plus-X-Pan:
V „mém“ vývojce by Plus-X-Pan měl při reverzním vyvolání být ponořen 7 minut.
V D-76 by pro negativní vývoj potřeboval asi 6 minut.
V D-76 by infračervený film Rollei potřeboval 10 minut a 50 sekund.
Usoudil jsem tedy, že infračervený film Rollei by v „mém“ prvotním vývojce potřeboval asi 12 minut a 40 sekund.
Jako orientační hodnota se pak skutečně osvědčilo 12 minut.
U infračerveného filmu se však testování nevyhnete: s filtrem 720 nm vyplývá prodloužení expozice asi o 40 % – u důležitých motivů však vždy pořizuji expoziční řadu.
První testovací filmy jsem omylem přeexponoval o jeden až dva clonové stupně. V tom případě byla vhodná doba prvního vyvolání spíše 9 až 9,5 minuty.
Abych se podle této metody vrátil k kandidátovi
Fomapan 100R v sadě Adox SCALA
:
Jediný proces, ke kterému najdu údaje pro oba filmy, je
ten podle Klause Wehnera
: ten se
zde na fóru řešil už
před lety. Možná ti to pomůže.
Pozor: teplota tam 22 stupňů!
ADOX SCALA 160 potřebuje podle Wehnera 19 minut pro jmenovitou citlivost, 22 minut pro ISO 200/24 DIN.
Fomapan R100 při ISO 200/24 DIN potřebuje 11 minut a 30 sekund. Tedy o polovinu méně při stejné citlivosti.
V procesu ADOX SCALA nacházím pro ADOX SCALA 160 při 24 (!) stupních 8 minut.
Pak
by
se
dalo
zkusit s Fomapanem při 24 stupních jen něco málo přes 4 minuty.
Ale
: 24 stupňů bych Fomapanu doporučil jen na zkoušku. Proto bych se opíral o křivky teploty a doby vyvolávání, které byly dříve uvedeny v návodech Ilfordu, snížil teplotu procesu na 20 stupňů a odpovídajícím způsobem prodloužil dobu prvního vyvolávání.
Poslední krok: Dosud vypočítaná doba platila pro ISO 200/24 DIN. Pro jmenovitou citlivost ISO 100/21 DIN bych dobu trochu zkrátil. Orientační hodnota, odvozená ze známých časů pro „můj“ proces, by byla o dobrou čtvrtinu kratší.
Nejlepší je vzít kousek filmu s expozicí v sérii, třeba pěti nebo šesti snímků motivu, který není z hlediska kontrastu problematický. Přeexponoval bych v celých krocích o dvě clony pod až dvě clony nad.
K tématu
bělicí lázeň
:
U bělicí lázeň s manganistanem draselným jsem po několika neúspěších začal film ihned po vyprázdnění lázeňi vyjmout z plechovky a zkontrolovat. Měl by být citronově žlutý.
Výslovně: Nesmí být vidět žádné skvrny barvy stolice... ehm, odporně černohnědé skvrny.
Pokud tam ještě nějaké jsou – žádná panika! Můžete pak ještě pár minut pokračovat v bělení – a ve zkušební fázi bych to také nejprve zkusil.
Často je však bělicí lázeň vyčerpaná. Pak film zpět do plechovky, v klidu připravit novou bělicí lázeň a znovu bělit čtyři, pět minut. Tím se zatím dalo vše zvládnout a bylo možné pokračovat s ustalovačem a čisticí lázní.
Pro první pokus s Fomapanem R100 bych možná začal s časem pro ADOX SCALA 50: 4 minuty, pokud se nepletu.
Pokud to při kontrole nestačilo, viz výše: možná prodloužit o dvě minuty.
Mimochodem: Čte se, že chemicky je téměř nemožné bělit příliš dlouho. To se shoduje s mými zkušenostmi. Nicméně bych dobu bělení omezil na minimum, pokud mám co do činění s citlivou emulzí.
Infračervený film Rollei je takovým kandidátem: s tím se musí zacházet jako s syrovým vejcem – jinak se emulze odloučí :flushed-face: . Opatrně opláchnout a pohybovat a hlavně nebělit příliš dlouho.
Že je manganistanová bělicí lázeň na konci, poznáte nejpozději při následném praní: když růžové zbarvení vody vylité z plechovky začne mizet znatelně dříve než u čerstvé bělicí lázně.
V mé praxi (nádrž Jobo 1510, asi 230 ml tekutiny při ručním neustálém otáčení plechovky během koupelí) je u čerstvé bělicí lázeňi po druhém praní plechovky vodou (vždy 10x převrácení) stále slabě vidět. U vyčerpané bělicí lázeňi již zcela zmizelo.
