Pokud jde o šetrnost k životnímu prostředí, je vždy třeba zvážit všechny aspekty. V zásadě si kladeš správné otázky.
Předem: I XT-3 stále obsahuje klasickou vývojovou látku, nevyvolává pouze pomocí kyseliny askorbové, ale jedná se o nejlepší recepturu komerční vývojky s velmi dobrým výkonem a co nejmenším dopadem na životní prostředí. Mohli bychom například uvést na trh i vývojku, která by již neobsahovala žádné látky, které by byly jakkoli toxické, a kterou by bylo možné (po dalším zředění nebo neutralizaci kvůli hodnotě pH) vypít (pokud by to někdo nutně chtěl), ale tato vývojka by se špatně skladovala a dosahovala by pouze poloviční citlivosti filmu. Proto tento projekt zatím leží v šuplíku. Zajímavé je také srovnání mezi HC-110 a XT-3. ADOX HC-110 „Original Syrup“ vydrží, i po otevření, téměř věčně. Kdo vyvolává jen velmi málo filmů a to jen sporadicky, ten by u XT-3 musel neustále likvidovat zkaženou vývojku. Nemohu to teď přesně vypočítat, ale samozřejmě by to časem mělo větší dopad na životní prostředí (jakkoli to definujeme – spotřeba zdrojů, rozložitelnost atd.). Vysoce koncentrovaná vývojka s dlouhou trvanlivostí tedy může být pro někoho skutečně nejšetrnější volbou k životnímu prostředí, i když jiná vývojka obsahuje méně škodlivých látek. RODINAL sice má na obalu všechna možná varování, ale ve vysoce zředěném stavu je v zásadě zcela neškodný a neměl by být ani dále označován jako škodlivá látka. Je také ekologičtější ho prostě vylít, než odnášet celou tu vodu k likvidaci, ale zde se bohužel zákonodárce dostává do začarovaného kruhu kvůli nedostatku ochoty rozlišovat. RODINAL obsahuje jako vývojovou látku pouze paracetamol, trochu draselného hydroxidu a několik solí. Jako koncentrát je samozřejmě označen všemi symboly nebezpečnosti, ale ne v poměru 1+25 nebo 1+50. Nelze se tedy vždy řídit pouze varovnými upozorněními. Téma je komplexní a začíná otázkou: Který environmentální aspekt je nejdůležitější?
