highscore
Ahoj lidi,
Měl jsem v příručním zavazadle film Ilford 3200 během šesti letů.
Po vyvolání mě to málem srazilo na kolena.
Tmavě šedý podklad, ale fotky jsou rozeznatelné.
Film se dá vytisknout.
Ale podle měření se základní hustota podkladu zvýšila na 0,63.
Neozářený podklad měl hodnotu pouze 0,07.
Jaké jsou vaše zkušenosti s rentgenováním zavazadel?
Já jsem každopádně naštvaný.
Protože film by toho asi víc nevydržel.
Zdravím
Heighscore
Bonderer
Vyvolávám černobílé filmy pro jednoho fotožurnalistu a ten už zažil pěkné hrůzy. Je ale v terénu, kam bychom se my nikdy nechtěli dostat. Staré a zastaralé přístroje, a když kontrolor nic nevidí, tak ten přístroj vytočí na maximum. Na negativech měl ale většinou takové pruhované vzory. Řekl jsem mu, ať trvá na ruční kontrole a dá filmy do příručního zavazadla, ale celníci jsou k tomu hluchí, protože to vyžaduje pohyb.
Zbývají tedy jen ochranné obaly. Nemůžu to zaručit, protože zařízení na letištích se liší, ale je to lepší než nic a v Evropě trvejte na ruční kontrole, pokud máte s sebou film. V jiných částech světa to bude složitější.
Hama a Kaiser je už nemají, ale zkuste se podívat na eBayi nebo nějaká americká firma je asi zase vyrábí.
Vysoce citlivé filmy jsou asi více ohrožené, ale já bych to neriskoval.
Urnes
Předpokládám, že to není první Delta 3200, kterou vyvoláváš, protože jinak bych řekl, že jsi se ji pokusil exponovat na 3200 ASA; za normálních okolností má tento film citlivost jen těsně pod 1000 ASA.
Jinak jsem nikdy neměl žádné problémy, ani v Indii a Kambodži, ani na poslední cestě Stuttgart–Amsterdam–Istanbul–Paříž–Stuttgart. Měl jsem s sebou Delta 400, kterou jsem vždy posunul na 800 ASA.
S pozdravem Sven.
highscore
No jo.
Bylo to už 1600 ASA n+1.
To jsem prostě potřeboval, abych se vešel do přijatelných expozičních časů. Díky Schwarzschildovu zákonu jsem musel exponovat až 12 sekund!
S filmem 400 bych se při nočním fotografování dostal na 30 a více sekund.
Jiný film s citlivostí 200 ASA, který jsem provedl expozici v bohužel vadném fotoaparátu, vykazuje při každém navinutí cívky na negativu jasně rozpoznatelný stín.
Rozdíl v hustotě jsem ale teď zvlášť neměřil.
Renate
Ahoj,
kdo platí málo, ten dostane i málo. Chceme létat levně, a proto mají kontroloři na letištích velmi nízké platy. Zvláštní požadavky se tam tedy neplní.
Alobalové sáčky nebo plechovky jsou pro filmy v rentgenových přístrojích vždy kontraproduktivní. Energie se tam zvyšuje tak dlouho, dokud něco není vidět. Proto své filmy vždy balím do plastových sáčků, které pak procházejí přístrojem odděleně od ostatních zavazadel v příručním zavazadle. Při 100 ASA s tím nejsou žádné problémy. Při kontrole také nikdy není film ve fotoaparátu.
S pozdravem
Renate
Pitt23
Dobrý den,
výše uvedené poznámky jsou správné, zejména: rentgenové přístroje způsobují (mírně) pruhované stíny. Filmy v olověném obalu nepomáhají, spíše způsobují další stres. Nicméně: při delších letech se „výškové záření“ projevuje u všeho nad 400 ASA (užitná citlivost), čím déle, tím více. To je (pro filmy) výrazně silnější než u běžných rentgenových přístrojů. Zde olověný obal výrazně pomáhá.
Při operaci se tedy sčítají minimálně 6 rentgenových kontrol plus výškové záření během letů – je fajn, že se vůbec ještě dají pořizovat snímky!
Další téma: Jaký film pro noční snímky? Při TĚCH dlouhých expozičních časech by byl Fuji Acros 100 rychlejší. Existuje ještě něco podobného?
Dobré světlo!
Pitt
