Benjamin
Dobrý den,
kdo z vás používá zmíněnou vývojku na papír a mohl by mi poradit, jaká je správná doba vyvolávání pro barytový papír (Foma, Ilford, MCC)? Většina výrobců totiž obecně uvádí dobu vyvolávání 2–3 minuty (bez ohledu na konkrétní vývojku). V knize „Vergrößern“ od Rogera Rüssinga jsem však četl, že N113 vyvine již po 1,5 minutě. V datovém listu Calbe byly údaje spíše vágní (45 sekund až 3 minuty pro všechny druhy fotografického papíru, avšak: barytový papír 1–1,5 minuty). Jedná se zde o obzvláště rychlý vývojový roztok na papír?
TR
Ahoj, dosud jsem se vždy řídil dobou expozice. U Fomabromu v N113 to bylo asi 15 sekund, už si to přesně nepamatuji. Takže jsem vyvolával minimálně 1,5 minuty (metoda faktoru).
Znám však problém pomalých vývojek, který je při přípravě zkušebních útržků otravný. Proto často pracuji s „silnějším“ roztokem vývojky. Ten navíc vydrží déle.
Morte
Ahoj,
barytový papír vyvolávám v Adotolu Konstant vždy 3 minuty, PE papír 90 sekund. Jako papír používám mimochodem téměř výhradně Fomabrom nebo Fomaspeed.
Pokud doba expozice přesáhne 30 sekund, připravím nový roztok. To ale trvá, protože je velmi výnosný a připravený roztok má dlouhou trvanlivost.
U barytového papíru se po 1,5 minutě určitě ještě něco objeví. (Poznámka: Bruce Barnbaum například vyvolává v Kodaku 6–7 minut!) Samozřejmě to nemusíte využívat, ale byla by to škoda. S uvedenou kombinací dosahuji velmi pěkných výsledků. Dokonce mohu říci, že ji miluji! ;)
Knihu Rogera Rüssinga jsem mimochodem také rád četl a považuji ji za velmi užitečnou. Nesmíme však zapomínat, že byla napsána hlavně pro laiky, respektive pro tehdejší běžné autory dovolenkových snímků z přírody. Pro ně napsal fundovaný návod pro temnou komoru. Jako fotograf s umělecko-experimentálním přístupem si jeho pokyny určitě můžeme trochu přizpůsobit. ;)
