Florek
Vážení členové fóra,
?
V naší studentské fotolaboratoři vyzkoušelo několik uživatelů film RPX 100 a potýká se
s (vodními) skvrnami na podkladové vrstvě. U jiných filmů se tento jev nevyskytuje. Při standardním použití se
používá roztok Lobostab připravený z vody o kvalitě destilované. Filmy se suší v sušárně
při pokojové teplotě asi 45 minut. Nyní jsem to sám vyzkoušel také s destilovanou
vodou bez smáčedla:
?
Na straně nosiče se v místech, kde byla při sušení voda, tvoří soustředné kruhy. Při použití
smáčedla (i Mirasol a Rollei Wetting Agent!) se tyto kruhy vlivem gravitace roztekly a vypadají
spíše jako „nosy“.
?
Má někdo podobné zkušenosti? Je možné, že má RPX na zadní straně povlak,
který při sušení způsobuje problémy? Jsem teď trochu v koncích a byl bych vděčný za jakékoli tipy!
?
S pozdravem
Florian
?
grommi
Ahoj Floriane,
zpočátku jsem s tím také bojoval u různých filmů a navíc máme vodu s vysokým obsahem vápníku. Co jsem všechno nezkusil! Řešení jsem našel také na nějakém fóru a je to jednoduché. Už delší dobu filmy otírám celulózovým kuchyňským ubrouskem (Zewa atd.), který několikrát přeložím do úzkého proužku a pak do tvaru V. Sbohem vodní skvrny, žádné škrábance, velmi čisté negativy, film suchý za 1/2 – 1 hodinu bez sušárny. Jako smáčedlo používám kapku mycího prostředku, protože s Agfa Ageponem jsem měl také jen skvrny. Jo, já vím...... Chvála tomu, co funguje.
S pozdravem Reinhold
PS: u RPX je třeba rozlišovat mezi 100 a 400 na jedné straně a novým 25 na straně druhé. Ten poslední je nalitý na PE a zdá se mi, že nepochází z Anglie. Ale to jen tak mimochodem. Pro výše uvedenou metodu stírání to totiž není podstatné, ta funguje s každým filmem.
hubspe
Ahoj,
?
Koncentrické kruhy ale spíš znějí jako vzduchové bubliny.
Ilford Delta 100 4x5 palců měl před lety problém s vzduchovými bublinami. Pomohlo to, když jsem vývojku nalil do plechovky tak, aby to nešumělo, a každou minutu s ní pořádně bouchnul o stůl.
?
Odstraňování filmu nebo negativů, ať už jakýmkoli způsobem, bych z vlastní špatné zkušenosti už nikdy nedělal. Je to prostě riziko, kterému se dá snadno vyhnout....
bernhardmangelsgmxde
Ano, při stírání bych byl také opatrný, už jsem si tak pár filmů poškrábal. Pokud to ale děláš jen na straně nosiče (na které jsou v tomto případě skvrny od vody), nemělo by to vlastně způsobit žádné problémy
grommi
Hubspe, namir, s jakou metodou stírání jste měli špatné zkušenosti? Jasně, gumová stěrka, jelenice nebo cokoli jiného, co se k tomu používá – tam se to stalo raz dva. Ale s novým kuchyňským papírem je to podle mě prakticky vyloučené. Já to taky vždycky skládám ve vzduchu a ne na stole, a vnější vrstvu dávám dovnitř, takže cizí předměty nemají šanci.
€
PS: vzduchové bubliny protáhlé gravitací???
TR
V naší studentské fotolaboratoři je smáčedlo vždy příliš koncentrované. Proto tam používám svůj vlastní roztok, zředěný v destilované vodě v poměru 1:1000, jako zásobu na více použití. I v elektrické sušárně mám pak filmy dokonale čisté. Funguje to i bez stírání. Moje zkušenosti se však nevztahují konkrétně na RPX 100.
hubspe
Hubspe, namir, s jakou metodou stírání jste měli špatné zkušenosti? Jasně, gumová stěrka, jelenice nebo cokoli jiného, co se k tomu používá – tam se to stalo raz dva. Ale s novým kuchyňským papírem je to podle mě prakticky vyloučené. Já to taky vždycky skládám ve vzduchu a ne na stole, a vnější vrstva jde dovnitř, takže cizí předměty nemají šanci.
€
PS: vzduchové bubliny protáhlé gravitací…
€
Kromě špatných zkušeností vám přece už jen takzvaný zdravý rozum napovídá, že to je riziko.
Ještě měkká emulze a mechanické namáhání, jakkoli malé,
může být problém.
€
Správně naředěné smáčedlo v destilované vodě spolu s rovnoměrným namočením negativů a jejich zavěšením v sušárně mi funguje bez problémů už asi 20 let. Proč bych najednou měl začít utírat měkkou emulzi kuchyňskými utěrkami? :)
grommi
Kromě toho, že to neodpovídá na mou otázku ohledně metody stírání, se kterou mám špatné zkušenosti, zdravý rozum nám přece také napovídá, že by mohlo být výhodné, aby na filmu zaschlo co nejméně zbytkové vody. Každopádně mám nyní extrémně čisté negativy, a to i při kritickém pohledu už není prakticky nutné je dodatečně čistit. To pro mě byl opravdový „aha“ moment. Ale jako vždy vede do Říma mnoho cest a co brání tomu, aby se při existujících (!) problémech zkusilo něco jiného?
hubspe
Ale jako vždy vede do Říma mnoho cest, a co brání tomu, abychom při existujících(!) problémech zkusili něco jiného?
?
Nic, ale mělo by se také jasně poukázat na rizika, což jsem udělal. ;)
AntiLynd
€
Kromě toho, že to neodpovídá na mou otázku ohledně metody stírání, s níž mám špatné zkušenosti,
€
k špatným zkušenostem s metodami stírání nemám co dodat, ale k těm dobrým ano:
€
bernhardmangelsgmxde
Hubspe, namir, s jakou metodou stírání jste měli špatné zkušenosti? Jasně, gumová lišta, stírací hadřík nebo cokoli jiného, co se používá – tam se to stalo raz dva.
S gumovým stíracím páskem to bylo stejně, se stěračem to bylo ještě horší a kuchyňský papír mi už taky párkrát přinesl telegrafní dráty, samozřejmě nemůžu vyloučit, že tam někde byly nějaké drobky nebo něco podobného. Ale už jsem to (tedy ne složený do tvaru V a film z obou stran najednou, ale při zavěšeném filmu každou stranu zvlášť) také zkoušel s dobrými výsledky. Pořád přemýšlím, jestli by nebylo rozumné pořídit si takovou laboratorní stříkací lahvičku a po zavěšení filmu mu dopřát ještě sprchu s deionizovanou vodou... Telegrafní dráty jsou prostě dost otravné, hlavně když chceš zvětšovat (u hybridu to není tak zlé, dá se to retušovat v EBV). Z vlastní zkušenosti vidím riziko i při použití kuchyňského papíru.
Neutrino
Podle mých zkušeností je nejlepší způsob, jak dosáhnout skutečně zcela bezskvrnného filmu, použití demineralizované vody z obchodu s potřebami pro kutily. Poté, co jsem film dobře opláchl běžnou vodou z kohoutku, naplním nádobu asi 2–3krát demineralizovanou vodou. Poté pro jistotu film ještě jednou propláchnu v malé misce s demineralizovanou vodou. Po tomto posledním kroku film pověsím tak, jak je, a počkám, až úplně vyschne. S touto metodou jsem ještě nikdy, opravdu nikdy, neměl na filmu ani náznak skvrny nebo škrábance. Smáčedla, stěrky na film a prsty ve většině případů vedly k větším či menším skvrnám a škrábancům.
?
Nevýhodou této metody je relativně vysoká cena. Takový 5litrový kanystr mě v mém okolí stojí asi 1,60 €. Na jeden film spotřebuji asi 2 litry. To pak dělá asi 65 centů navíc na jeden film. Jelikož ale za rok nevyvolávám tolik filmů, dopřávám si tento „luxus“. I tak je to pro mě stále levnější, než kdybych film dal do laboratoře, odkud se filmy navíc nevracejí vždy bez skvrn a škrábanců. Kromě toho v laboratoři nemáte žádný vliv na použitou vývojku atd.
?
Další malou nevýhodou této metody je podle mě relativně dlouhá „mokrá fáze“ filmu při sušení. Jelikož trvá o něco déle, než úplně vyschne, mají prachové částice teoreticky více času ulpět na filmu. Skutečný rozdíl v množství zachyceného prachu jsem však zatím nezaznamenal, ale také jsem k tomu neprovedl žádné studie. ;-) Pokud film pověsíte na relativně bezprašném místě, nemělo by to představovat žádný problém!
?
Do jaké míry je film skutečně méně chráněn, pokud nepoužíváte smáčedlo, nemohu říci. Pokud je však dobře skladován, nemělo by to rovněž způsobovat žádné problémy. Alespoň jsem o tom zatím nečetl nic negativního a sám jsem si také ničeho nevšiml.
Florek
Moc děkuji za všechny informace!
€
Je pozoruhodné, že se to týká pouze tohoto jednoho filmu a že máme v laboratoři velmi dobré zkušenosti s destilovanou vodou + smáčedlem v menším ředění, než je uvedeno. To s kuchyňským papírem považuji za možné řešení pro studentskou laboratoř, protože „nesprávné použití“ se nepřenese na dalšího uživatele a v tomto případě je třeba vysušit pouze nosnou stranu. Gumová stěrka může být znečištěna nebo poškozena předchozím uživatelem. To vidíme opakovaně u barytového sušiče, kde je napínací plátno poseto skvrnami od fixačního roztoku. Osobně mám také vždy nejraději přirozené sušení bez mechanických prvků.
A z technického hlediska: Mohou jednotlivé kapky vody na straně nosiče vůbec způsobit nabobtnání emulze, která se pak stane nerovnoměrnou? Na straně emulze není tento efekt neznámý.
€
Možná se mi podaří ke konci tohoto týdne vytvořit sken – možná pak bude možné podle tvaru rozpoznat zdroj chyby.
€
Ještě jednou děkuji!
Florian
Urnes
Zkus to s vodou z kohoutku, smáčedlem v běžném ředění, stíráním prsty, pokud jde o svitkový film nebo černobílý film, a sušením na vzduchu při pokojové teplotě.
€
S pozdravem Sven.
plaubelpeco
...ale nekrájejte je na tak malé kousky! :)
€
S filmy GF jsem tento problém zatím neměl. Filmy oplachuji podle Ilfordovy metody, nechám je 1,5 minuty v závěrečné lázni s Ilfotolem a pověsím je k sušení přes roh. Žádné skvrny ani nic podobného.
piu58
> nový 25mm film. Ten je vyrobený na PE a podle mě také nepochází z Anglie
Jedná se o film pro letecké snímkování, Agfa Aviphot Pan 40. Potvrzují to tyto dva technické listy:
http://www.macodirect.de/download/Rollei_RPX_25_dt.pdf
http://www.agfa.com/sp/global/en/binaries/AVI_PAN40_tcm611-57409.pdf
Zvláště poučné jsou spektrální křivky citlivosti. Tento film je tedy stejně jako Rollei Retro 80 a Superpan 200 použitelný s IR filtrem.
Tandemfahren
>Ten druhý je nalitý na PE. Uwe, to je PET. Jasně, konec s tím puntičkářstvím... ale čte se to přece často.
?
Frank
bernhardmangelsgmxde
> nový 25mm film. Ten je vyrobený na PE a podle mě také nepochází z Anglie
Jedná se o film pro letecké snímkování, Agfa Aviphot Pan 40.
Maco to popírá, viz
http://aphog.de/forum/viewtopic.php?f=4&t=32040&start=15
piu58
> Maco to popírá
Maco sám žádné filmy nevyrábí. Odkud by tedy ten film měl pocházet? A ta naprostá shoda ve spektrální citlivosti – je to čistě náhoda?
adophil
?
<blockquote class="ipsBlockquote" data-author="piu58" data-cid="18038" data-time="1415516334">
<div>
> nový 25. Ten je nalitý na PE a podle mě také nepochází z Anglie
To je film pro letecké snímkování, Agfa Aviphot Pan 40.
?
Maco to popírá, viz
http://aphog.de/forum/viewtopic.php?f=4&t=32040&start=15
?
</DIV>
</BLOCKQUOTE>
?
… ale pouze pokud jde o plochý film. A co KB a MF?
