Rolf-Werner
Ahoj,
mám takovou obecnou otázku: Když si berete papír z role a formát přesahuje 50 x 60, jak to řešíte s vyvoláváním?
Kdysi dávno jsem někde četl tip, že se má papír držet rukama zleva a zprava a pohybovat s ním sem a tam, tedy levá strana, pravá strana... Ale možná máte nějaké lepší rady.
Rolf
AchimBauer
Ahoj Rolfe,
V zásadě to už dávno víš – stačí to jen tak sem a tam posouvat, ale usnadní to, když papír ustřihneš delší, abys na něj mohl sáhnout, aniž bys do snímku vnesl otisky prstů.
Kdysi dávno, když jsem naposledy dělal tak obrovské snímky, jsem nahradil vývojové vaničky plastovými balkonovými truhlíky, samozřejmě bez odtokových otvorů. To šetří vývojku a hladina kapaliny je vyšší.
S pozdravem Achim
Rolf-Werner
Jo, něco takového mi taky běželo hlavou, že jsem to někde viděl na fotce, jak to někdo dělal. Taky s takovými truhlíky, ale na balkonové truhlíky bych nepřišel :)
€
Jinak bych měl ještě jeden nápad s nějakým druhem obřího kola, na které by se napnul papír a které by také procházelo takovou vyšší krabičkou. Navíjením se dá ušetřit spousta délky. Ale pokud to neděláte tak často, je ruční metoda asi méně náročná...
€
Rolf
bernhardmangelsgmxde
Mám dojem, že jsem někde četl něco o trubkách KG a rotačním tvarování. (V trubce DN 400 by, pokud to správně počítám z hlavy, bylo teoreticky místo na šířku přes 1,2 m a na délku prakticky neomezené. Bohužel s tím nemám žádné zkušenosti, ale myslím, že by mohlo být problematické vkládat do takové trubky velmi velké formáty, aniž by se ohnuly...)
Rolf-Werner
Jo, DN400 je fakt pořádný macek a nasadit na něj gumy je dost těžké, ale je to nápad! Dalo by se na to venku přinýtovat papír, který by byl zase spojený s vhodnou nádobou, v níž by plavaly chemikálie. Osi by se daly provléknout skrz zátky.
€
Když jsem si v hlavě představoval, jaké to bude mít v rukou velké poloviny papíru vlevo a vpravo, napadlo mě, že se papír pravděpodobně docela rychle ohnul. Proto bych si vyrobil dvě lišty, které by držely konce, aby se papír dal lépe udržet. Možná něco, do čeho by se papír zasunul. Pak by se neohýbal, držení by bylo snazší a vyvolání až k okraji rovnoměrnější. Něco jako ty držáky na noviny.
€
Rolf
Wolfgg
Ahoj,
pro ty, kdo chtějí vyrobit větší množství, je nejrychlejší způsob výroba pomocí forem. Kdo má dost místa, stačí na stůl položit střešní latě, přikrýt je fólií na jezírka nebo něčím podobným a formy jsou hotové. Můžete také pracovat pouze s jednou velkou vanou, tenkou překližkou, okrajem ze střešních latí, dole také některé pro zpevnění, vše natřít epoxidovou pryskyřicí (nástřik na lodě) odolnou proti chemikáliím. Papír zůstává vždy ve velké vaně, pouze chemikálie se vyměňuje nakloněním (vždy z menších van a také zpět).
S pozdravem Wolfgang
bernhardmangelsgmxde
Podle potřeby je k dispozici i DN 315, do kterého se teoreticky vejdou i tisky do 90 cm. Jinak: nanášení chemikálií houbou by také mělo fungovat, opláchnutí pak stačí provést ve vaně nebo podobně.
Rolf-Werner
@namir
: O té houbě jsem taky někdy slyšel, teď si na to vzpomínám. Ale vždycky jsem si myslel, že je tam příliš málo chemikálií na cm² a že by to mohlo být nerovnoměrné. Myslím, že jsem to dokonce jednou zkusil, a to když jsem ještě neměl tak velké misky. Ale už si nevzpomínám, jak to dopadlo.
?
@Wolfgang
: Střešní latě + fólie je geniální, zapamatuju si to. S epoxidovou pryskyřicí jsem ještě nikdy nic nedělal, bylo by to něco nového, ale dává mi to smysl. Teď mě napadá odkaz, který bych k tomu mohl přidat, doufám, že ho ještě mám... Ne, ale našel jsem ho, a je to databáze s Dukas, a výsledky vyhledávání se nedají sdílet. Tak udělám screenshot:
?
?
To vpravo je řada vlastnoručně vyrobených vaniček, většího formátu, možná až 50 x 60 nebo dokonce více, a pak deska, kterou lze přiklopit, aby vznikla pracovní plocha. Chytré, že?
?
To mi připomnělo tvůj nápad s epoxidovou pryskyřicí, i když tohle vypadá trochu jinak. Vypadá to taky, jako by tam byly zátky na vypouštění. To tam taky musí být...
?
Rolf
?
Wolfgg
Pokud pak na spodní stranu desky připevníte gumová těsnění, například ta z obchodu s potřebami pro kutily určená pro okna, budou misky při sklopené desce do jisté míry vzduchotěsně uzavřené a během přestávek v práci je můžete rychle sklopit, aby byly chráněny před oxidací a odpařováním. Nebo v nich můžete nechat tekutiny přes noc, pokud chcete druhý den hned pokračovat v práci.
S pozdravem Wolfgang
Rolf-Werner
Jo, dobrý nápad. To by bylo fakt praktický. Teď už jen zjistit, jak to postavili. Zkusím sehnat někoho, na koho se můžu obrátit a zeptat se ho.
€
Věděl jsem, že se ti to bude líbit... ;)
€
Rolf
Morte
V dokumentárním filmu „<SPAN>War Photographer“ o </SPAN>Jamesovi Nachtweyovi je scéna, ve které je vidět, jak jeho vyvolávač zpracovává v temné komoře velmi velkou zvětšeninu. Ukázku si můžete prohlédnout zde:
https://www.youtube.com/watch?v=J0VPCHDqg7M
(„An Afternoon in the Darkroom: Marc McClish prints for James Nachtwey“)
Technika rolování vypadá vlastně docela jednoduše, ale určitě je to otázka zkušenosti.
Rolf-Werner
Takže myslíš ten snímek, kde je přes něj ten text?
€
Vypadá to zajímavě, ano, a taky trochu složitě, určitě si to člověk musí párkrát vyzkoušet, než se s tím pustí do důležitého tisku. Ale zdá se to být velmi efektivní. Možná je to profesionálnější alternativa k mému původnímu nápadu.
€
Skvělé!
€
Rolf
Wolfgg
To půjde jen s papírem v roli; ve videu se také takový používá, jak je vidět na zabudovaném zvlnění. Možná se ale i listový papír dá podobným způsobem „vychovat“, pokud se bude delší dobu skladovat srolovaný.
€
S pozdravem Wolfgang
Rolf-Werner
Aha, při té otázce jsem si stejně myslel, že jde o role.
Rolf
Sandra
Ve filmu „Lichtmomente“ s Björnem Albertem mě zaujalo, jak to dělá (pro většinu lidí by to asi nebylo proveditelné), ale podívejte se na ten film sami:
http://www.ba-ap.com/lichtmomente.php
Kolem 19:15 minuty začíná vyvolávání.
Wolfgg
Ahoj Sandro,
celý film stojí za shlédnutí. Zřejmě si nechal obložit jednu místnost, kterou používá jako „vyvolávací vanu“, dlaždicemi. A s mokrým fotografickým papírem zachází dost odvážně, jednou se o něj dokonce opře rukou. Jako negativ používá formát 4x5", který po zvětšení na 2 metry dává zvětšovací poměr 16 (200/12,5), takže musí opravdu všechno sedět, má-li být konečný výsledek technicky bezchybný.
S pozdravem Wolfgang
Rolf-Werner
Jo, je fakt zábavné sledovat ho při jeho... „tvorbě“, „tvůrčím procesu“ :)
€
A to byl baryt! Bohužel neukázali, jak ho vyrovnal a vysušil.
€
Mluví o tom, že při vyvolávání počítá s trochou času navíc, aby mu světla neběžela, když to trvá déle. To určitě dává smysl. Ale nenapadlo by mě, že se obraz dokončí z jedné strany na druhou, čekal bych rovnoměrnější vyvolání. Možná zpočátku s malými nepravidelnostmi, ale celkově ne „zdola nahoru“, jak to tady vypadalo. A ten mop! A jeho umělecká cvičení nad fotografií! Úžasné!
€
Bohužel nikdo pak nevidí, kolik pečlivosti v takové fotografii je. Dnes se spíš zeptá: „Na jakém plotru jsi to vlastně vytiskl?“ ...
€
Rolf
€
Ještě něco: Včera večer jsme tu v Osnabrücku měli každoroční Kulturní noc. Obrovská akce, všechny galerie, umělecké obchody, kavárny, restaurace, hospody byly celou noc otevřené a konalo se mnoho představení atd. Ve starém městě je malá galerie, která je nástupkyní fotografa Lichtenberga, který kolem roku 1900 pořídil mnoho fotografií města. Vystavovali mnoho jeho snímků, včetně „nevydařených“ zvětšenin atd., a bylo možné si s majitelem popovídat o tom, jak tyto staré skleněné desky vyvolává. Dělá to stále analogově a z většiny skleněných desek si nejprve vyrobil diapozitiv a z něj negativ, aby vyrovnal kontrasty. Přesto musí stále hodně kompenzovat.
€
Měl tam pár archů Kentmere Baryt a litoval, že se už takhle nevyrábí. Byl téměř načechraný a velmi dobře ladil se starými fotografiemi. Pak ještě trochu vyprávěl o tónování, jak záleží na tom, jaký druh papíru máte, abyste našli ten správný odstín hnědé. Jednou chtěla jedna firma fotografie v přesně stejném odstínu hnědé, jaký už měly fotografie, které ve firmě visely. Půl roku experimentoval, než ten odstín trefil...
Rolf-Werner
Ještě mě napadlo něco, co k tomuto tématu také pasuje: Na videu je vidět, že má ve své temné komoře jakousi nadstavbu, ve které jsou umístěny všechny misky. To mi přijde zajímavé, možná si něco podobného také vyrobím.
€
A to mi zase připomíná můj příspěvek o švédské temné komoře s pevně zabudovanými miskami. Jeden z členů klubu mi mezitím odpověděl. Píše, že to bylo zabudováno už dlouho před jeho dobou a nikdo už nevěděl, jestli je to vlastní výroba nebo koupené. Je to ale PVC. Pracovní plocha je ale strašně vysoká, když ji sklopíte dolů, dá se používat jen ve stoje. Pro všechny případy mi dal odkaz na projekt na vlastní výrobu PVC vany, jaká se objevuje tady ve videu. Nejdřív jsem si říkal, k čemu to je, ale teď mi to díky videu došlo.
€
S velkými formáty to ale přímo nesouvisí, ledaže bys tam dal třeba květináče... :)
Renate
Léta jsem pracoval v laboratoři, kde jsem měl 4 takové pevně zabudované vany z PVC. Je to velmi praktické. Čištění po práci proběhlo rychle a důkladně. Vodu jsem vždy naléval přímo do takové vany. Byly tam zátky, kterými voda z dna odtékala nejlépe. Vybavení bylo zakoupené.
€
V takových vanách lze pohodlně vyvolávat velké formáty pomocí houby. S houbou lze vyvolávat překvapivě rovnoměrně, nebo záměrně pracovat nepravidelně, což u některých kompozic může vypadat docela zajímavě.
€
€
S pozdravem
€
Renate
