Neutrino
Otázka 1:
Ačkoli se na internetu již objevilo mnoho příspěvků týkajících se trvanlivosti diafilmů, chtěl bych si zde přesto vyžádat vaše názory, zejména s ohledem na mou osobní situaci.
€
Do světa analogové fotografie jsem se dostal teprve před pár lety. Tehdy jsem si poměrně brzy objednal několik diafilmů na vyzkoušení. Bohužel jsem jich spotřeboval jen velmi málo, protože jsem nakonec fotil spíše na barevné negativní a černobílé filmy. Jelikož mě však kvalita diafilmů pokaždé nadchne, rád bych s tímto médiem nyní opět více pracoval. Konkrétně se jedná o následující filmy v formátu 35 mm: Velvia 50, Velvia 100, Velvia 100F a Provia 100F. Některé z nich prošly v červenci 2013 a některé v prosinci 2012. Většinu času byly uloženy v ledničce. Mohu s nimi ještě bez obav fotografovat? Je nutné provést korekci expozice?
€
Otázka 2:
Je možné pomocí přeexponování a následného podvyvolání získat z diafilmu trochu větší expoziční rezervu, tedy mírně potlačit kontrast? Chtěl bych to ze dvou důvodů: lepší vykreslení světel a stínů a zjednodušení skenování, protože můj skener má přirozeně potíže s tmavšími místy a často tam vzniká šum, který lze i při vícenásobném skenování odstranit jen částečně. Diapozitivy používám výhradně pro hybridní způsob práce, takže mi je jedno, jak vypadají pro projekci.
€
Urnes
Ahoj,
sice už dlouho jsem diapozitivní film neprovozoval při expozici, ale zkusím odpovědět.
k bodu 1.) Materiál z roku 2013 není kritický. Dřív jsem vlastně pracoval jen s krátkými sériemi nebo s prošlým materiálem. U materiálu z roku 2012 bych také neočekával žádné významné problémy, zejména když byly filmy v ledničce. Lepší je však vždy zmrazit, to zajistí konzervaci i po letech. U starého diapositivu asi s korekcí expozice moc neuděláš. Filmy prostě časem ztrácejí barviva, až nakonec poskytnou jen monochromatický fialový obraz.
k bodu 2.) Mohlo by stačit, kdybys prostě přidal o jednu třetinu až půl clony, aniž bys měnil něco na vývoji. Dříve jsme vždy volili opačný postup, abychom zvýšili kontrast. Tedy pracovali jsme s podexponováním o jednu třetinu až půl clony. A dbali jsme na to, aby celkový kontrast zůstal mezi 4 a 5 clonovými stupni.
Pozdravuje Sven.
hagee
Ahoj Neutrino!
?
Jak už zmínil Sven, oba filmy by měly být ještě v pořádku, tedy zatím nevykazují žádné nežádoucí změny. Vzhledem k tomu, že těmto filmům již vypršela trvanlivost a finanční ztráta je proto v přijatelných mezích, navrhuji pořídit expozici v sériích, pokud to motiv dovolí. Sérii expozic bych pořídil v rozmezí +1 clony a +0,5 clony oproti normální expozici. Pak by mezi nimi měla být i nějaká skenovatelná diapozitiv.
?
Osobně se při skenování lépe vyrovnávám s diapozitivy než s barevnými negativy, ale to může být možná i záležitostí skeneru. Celkově mám u diapozitivů méně práce s následným zpracováním skenů než u barevných negativů a vždy provádím expozici tak, jak doporučuje fotoaparát, s přidáním bezpečnostních snímků v závislosti na kontrastu motivu.
?
U nenahraditelných motivů doporučuji použít nový filmový materiál.
?
S pozdravem,
Hans
AchimBauer
Ahoj Neutrino,
?
Dřív jsem často používal překryté diapozitivy, které mi daroval můj stálý dodavatel (který už kvůli svému věku neexistuje),
a vždy to dopadlo dobře, pokud jsem to nepřeháněl.
Co se týče vyvolávání, nemám s tím žádné zkušenosti, ale už teď ti můžu říct, že to moc smysl nebude mít, protože už tak je dost těžké sehnat standardní vyvolání a využít profesionální laboratoř k experimentování je dobrá možnost, pokud máš peněženku tak plnou, že ti nevadí, když bude o něco prázdnější.?
Ale ty filmy už stejně máš a jsou zaplacené, takže to prostě zkus s normálním vyvoláním.
Pokud bude výsledek dobrý, sežeň chipsy a sklepaře a oživ staré časy s těmi obávanými večery.
?
Pozdrav Achim?
analog-andy
Přeexponování diafilmů s následným odpovídajícím podvyvoláním vždy vede ke snížení kontrastu!
(Podexponování diafilmů s následným odpovídajícím nadvyvoláním vždy vede ke zvýšení kontrastu!)
Nezmrazené diafilmy po uplynutí doby použitelnosti časem ztrácejí kontrast.
DŮLEŽITÉ: ještě jsem se nesetkal s diafilmem, u kterého by jmenovitá citlivost skutečně odpovídala skutečnosti, např. Velvia 50 vyžaduje expozici o cca + 1/2 clony – např. Provia 100 vyžaduje expozici o cca + 1/3 clony (nejlepší je to vyzkoušet sám).
OPRAVA:
Série expozic na diafilmu by měly být prováděny v krocích po třetině clony.
-
Dříve zmrazené filmy nechte pomalu rozmrazit v ledničce!
Neutrino
Moc děkuji za vaše odpovědi.
€
Uklidňuje mě, že prošlé filmy jsou ještě použitelné. Tak se pokusím všechny filmy ještě letos nafotit.
€
€
Osobně se při skenování lépe vyrovnám s diapozitivy než s barevnými negativy.
€
€
Já v zásadě také, pokud diapozitiv není příliš tmavý nebo nemá příliš silný kontrast. Zejména co se týče barev, je to mnohem jednodušší než u barevných negativů. U těch bych totiž pravidelně vyšiloval. To je ale zase jiné téma, ke kterému bych zde rád otevřel samostatný příspěvek. Mimo jiné je to také důvod, proč se chci znovu více věnovat diapozitivům.
€
Většinou jsem prostě provedl expozici tak, jak mi to navrhovala kamera (Minolta SRT 101b, Minolta X300). Diapozitivy pak byly většinou příliš tmavé. Ačkoli při prohlížení na světle nevypadají opravdu podexponované, při skenování to může být noční můra. Expozice na fotoaparátu se zobrazuje správně. Porovnal jsem to jak s ručním expozimetrem, tak s jinými analogovými a digitálními fotoaparáty. Je to hlavně problém u motivů s oblohou. Proto jsem si zvykl provádět měření expozice bez oblohy a případně ještě expozici v sériích. To vlastně funguje docela dobře. Problém, který pak vzniká, je, že obloha je téměř úplně vybělená. Proto se ptám, zda existují nějaké možnosti, jak snížit kontrast. Projekci stejně neprovádím.
€
Přeexponování diafilmů s následným odpovídajícím negativním vyvoláním vždy vede ke snížení kontrastu!
€
€
Už jsi to někdy vyzkoušel? Funguje to dobře?
AntiLynd
No, úplně mi není jasné, proč, když stejně nechceš promítat, nevyřešíš ten problém s kontrastem prostě tím, že přejdeš na negativní film. Ne že by diapozitivy neměly při skenování v určitých ohledech pár výhod, ale zajímalo by mě, proč zrovna na tom tak trváš :)
Ale samozřejmě ti do toho nechci mluvit. Co ti ale opravdu chci rozmluvit, je to, abys jen proto, že momentálně nechceš promítat, neudělal ze svých diapozitivů navždy nepoužitelné pro promítání. Protože k tomu to směřuje, pokud ti dobře rozumím. Říkám to proto, že jsem právě udělal pravý opak: po letech bez diapozitivů, kdy jsem používal jen černobílé výtisky a skeny z barevných negativů, jsem znovu vytáhl projektor a byl naprosto ohromen kvalitou, kterou nabízí.
Nicméně ještě jeden klasický tip na snížení kontrastu: předexponování. Tady je například něco k tomu (vztahuje se to na černobílý film, ale nic by nemělo bránit tomu, abys to zkusil i u barevného):
http://wolfgangmothes.de/fileadmin/user_upload/PDF_TIPPS/16 Vorbelichtung FAF .pdf
analog-andy
Přeexponování filmu Diamaterial s následným odpovídajícím vyvoláním v negativním režimu vždy vede ke snížení kontrastu!
- - -
Zkusil jsi to už někdy? Funguje to dobře?
- - -
Je to tak! … jinak bych to sem nepsal (platí to i pro negativní filmy). Ale pozor, nepřeháněj to, jinak bude kontrast rychle příliš slabý...
analog-andy
<„Většinou jsem provedl expozici přesně tak, jak mi to fotoaparát doporučil (Minolta SRT 101b, Minolta X300). Diapozitivy pak byly většinou příliš tmavé. I když při prohlížení na světle nevypadají nijak podexponované, při skenování z toho může být noční můra. Expozimetr fotoaparátu ukazuje správné hodnoty. Porovnal jsem to jak s ručním expozimetrem, tak s jinými analogovými a digitálními fotoaparáty. Je to hlavně problém u motivů s oblohou. Proto jsem si zvykl provádět měření expozice bez oblohy a případně ještě expozici v sériích. To vlastně funguje docela dobře. Problém, který pak vzniká, je, že obloha je téměř úplně vybělená. Proto se ptám, zda existují nějaké možnosti, jak snížit kontrast. Promítat to stejně nebudu.">
Expozimetr analogových fotoaparátů je kalibrován na střední šedou barvu Kodaku.
To znamená, že pokud je zamířená část motivu světlejší než střední šedá, určí tento expozimetr hodnotu, která vede k podexponování... pokud je zamířená část motivu tmavší než střední šedá, určí tento expozimetr hodnotu, která vede k přeexponování...
Jsou tedy nutné ruční korekce !!
Urnes
Konkrétně to znamená, že u fotoaparátů Minolta musíš u snímků s velkou částí oblohy přidat 1–1,5 clony. Pokud to nebude stačit, jednoduše jsi překročil kontrastní rozsah filmu; vyvolání snižující kontrast je v takovém případě vždy jen nouzovým řešením.
€
S pozdravem SVen.
analog-andy
Konkrétně to znamená, že u fotoaparátů Minolta musíš u snímků s velkým podílem oblohy přidat 1–1,5 clony. Pokud to nebude stačit, jednoduše jsi překročil kontrastní rozsah filmu; vyvolání snižující kontrast je v takovém případě vždy jen nouzovým řešením.
€
S pozdravem SVen.
Expozice o 1–1,5 clony více na diapozitivy € – no, pak už na obloze určitě nebude žádný detail!!
analog-andy
Konkrétně to znamená, že u fotoaparátů Minolta musíš u snímků s velkým podílem oblohy přidat 1–1,5 clony. Pokud to nebude stačit, jednoduše jsi překročil kontrastní rozsah filmu; vyvolání snižující kontrast je v takovém případě vždy jen nouzovým řešením.
€
S pozdravem SVen.
Expozice na diapozitivní film o 1–1,5 clony více € – No, pak ale nebude na obloze vůbec žádný detail!!
Urnes
Fotoaparát Minolta měří expozici integrálně, respektive s důrazem na střed. Pokud je obloha na nesprávném místě, fotoaparát jednoduše naměří příliš nízkou hodnotu. Pokud navíc snížíš expozici diapozitivního filmu o jednu třetinu až půl clony, aby barvy lépe vynikly, musíš ve skutečnosti přidat tolik, zejména pokud používáš širokoúhlý objektiv. Expozimetr fotoaparátu totiž ve skutečnosti není kalibrován na 18% šedou, každý výrobce má svou vlastní hodnotu K, kterou používá ke korekci, aby optimalizoval výsledný obraz pro svou klientelu. Navíc u řady X od Minolty jsi měl z výroby toleranci expozimetrů až o půl clony u různých těl. Pokud jsi pracoval s více těly, nejprve jsi je otestoval a zadal korekční faktor, nebo jsi je nechal synchronizovat v servisním středisku.
…
A. Je zcela jasné, že nejlepší je změřit kontrast a poté přesně upravit expozici.
…
Zdravím, Sven.
Quinquaginta
Ahoj,
já
k tvé první otázce:
Tyto filmy můžeš určitě ještě bez problémů použít. 1–2 roky po uplynutí záruční doby obvykle nepředstavují žádný problém, a to ani v případě, že filmy nebyly skladovány v chladu, ale při pokojové teplotě.
Například jsem jednou dostal z pozůstalosti zesnulého fotografa filmy Provia 400X a Astia 100F, u kterých uplynula záruční doba již před dvěma lety a které byly skladovány při pokojové teplotě. Filmy byly bezvadné.
Já
K druhé otázce:
Přeexponování a přizpůsobené zkrácené vyvolání (pullen) vede i u diapozitivů (v určitých mezích) k plošší gradaci, takže lze zvládnout vyšší kontrastní rozsahy.
Zkušení fotografové tuto techniku používají již desítky let.
Zde jsou příklady (trochu posuňte stránku dolů):
http://www.dia-spezial.de/html/diapozitiv-vývoj.html
já
Další možností je difúzní předexpozice. Tuto techniku lze použít i uprostřed filmu, a to zcela cíleně pro jednotlivé snímky (pokud to motiv vyžaduje), a zvyšuje rozsah kontrastu o jeden stupeň clony. Postup je stejný jako u černobílého filmu. Vše, co potřebujete, je fotoaparát s možností vícenásobné expozice a jednotná malá plocha pro difúzní předexpozici, jako je např. malá šedá karta.
já
Skvělou možností, jak u mnoha motivů zvládnout i ty největší kontrasty, je doplnkový blesk. Moderní blesková technika zde vše velmi zjednodušila a umožňuje s minimální praxí pořizovat snímky, na kterých není použití blesku vůbec vidět a které vypadají, jako by byly pořízeny výhradně za stávajícího osvětlení.
já
A v krajinářské fotografii lze kontrasty často lépe zvládnout pomocí polarizačního filtru (oblohu lze trochu „ztmavit“).
Další možností je šedý přechodový filtr.
já
Ale pokud fotíš diapozitivy, měl bys kromě skenování (které vždy znamená významnou ztrátu kvality při reprodukci detailů) rozhodně také někdy využít plný potenciál tohoto média:
- jednou při prohlížení na světelné desce s velmi dobrými lupami na diapozitivy (např. od Schneideru nebo Rodenstocku)
- a pak samozřejmě při projekci (kvalita projekce diapozitivů je nepřekonatelná; naproti tomu (naskenovaný) obrázek na monitoru počítače vypadá prostě jen mizerně).
já
Zde jistě najdeš další užitečné informace a podněty:
http://www.aphog.de/wp-content/downloads/Diapositiv/Ein%20einzigartiges%20Bildmedium-das%20Diapositiv.pdf
já
http://www.aphog.de/?p=364
já
S pozdravem,
Henning
Neutrino
Ještě jednou moc děkuji za četné odpovědi.
€
Tak úplně mi není jasné, proč, když stejně nechceš promítat, nevyřešíš svůj problém s kontrastem prostě přechodem na negativní film.
€
€
O přechod by se vlastně nejednalo. Fotografuji hlavně na negativní film, ale diapozitivy mají podle mého názoru úplně jiný charakter. Invertní filmy mají mnohem menší zrno (resp. barevné obláčky), lepší rozlišení atd. Vyjádření obrazu na diapozitivech se mi u většiny motivů prostě líbí víc. To je důvod, proč mám v plánu provádět více expozic na diapozitivní materiál. K tomu se pak přidává ještě jednodušší úprava barev na naskenovaném snímku.
€
€
No, už jsem dostal pár užitečných tipů ohledně možností snížení kontrastu. Zajímavý mi připadá také přístup s předexpozicí. U fotografického papíru se totiž při podprahové předexpozici zvyšuje citlivost. Bylo by tomu tak i u diapozitivů?
€
€
Quinquaginta
Dobrý den,
ano, difúzní předosvětlení lze použít i u filmu (ať už se jedná o diapozitivní nebo negativní film) ke zvýšení citlivosti.
S pozdravem,
Henning
Neutrino
A v jakých oblastech se to projevuje? Nebo lépe řečeno: Do jaké míry lze tímto způsobem zvýšit citlivost filmu?
Quinquaginta
Zpravidla lze bez problémů snížit expozici o jeden stupeň při zachování dobré až velmi dobré kvality. V závislosti na podmínkách snímání a použitém filmu je někdy možné snížit expozici i o 1 1/3 až 1,5 stupně, což však většinou znamená určitou ztrátu kvality.
€
BG,
Henning
Ulf-Benno
Milý Neutrino,
milí přátelé fotografie,
?
s tímto tématem mám již určité zkušenosti. Zmíněný Velvia je vůbec nejlepší reverzní film. Nepředstavitelné kontrasty, syté a přesné barvy a velký expoziční rozsah z něj dělají špičkový produkt v této kategorii. Jelikož není zrovna levný, téměř vždy jsem zkoušel filmy z druhé ruky. 3 roky po datu expirace jsou zcela bezproblémové, i při pokojové teplotě. Jiné špičkové produkty, jako například Astia, RPX 50, Kodachrome, EPP, zmizely, a tak si musíme vážit každého Velvia. Nedoporučuji pull vývoj ani přeexponování, spíše jemné podexponování.
Před několika lety (2005–2007) se v obchodech s elektronikou a dalších obchodních domech konaly výprodeje diapozitivních filmů. Za 30 až 90 centů jsem si mohl nakoupit téměř 100 filmů. Některé dokonce s poukazem na vyvolání. V roce 2012 jsem pak spotřeboval poslední – bez jakékoli ztráty kvality. Mám Sensia 100 – 5 let skladovaný – podrobený postupně expozici fotoaparátem AgfaphotoCT z Japonska. I u stejných motivů nejsou patrné žádné rozdíly.
Rozdíl byl patrný pouze u filmu Kodak Elite 200 (6 let skladovaný, pokojová teplota). Film byl příliš světlý, mdlý a pokrytý fialovým závojem. Tmavší motivy však byly použitelné. Nechtěný experiment jsem provedl s úplně posledním Orwochromem 100. 16 let po výrobě (1994) byla citlivost vyšší, kontrast výrazně nižší, rozlišení horší. Ale barva byla dobrá. Hledal jsem motivy přizpůsobené tomuto filmu a získal alespoň zajímavé výsledky. Při extrémním překrytí tedy citlivost mírně stoupá (o 1 až 2 clony). Vzniká závoj, který působí jako předexpozice. Někdy je tento závoj právě barevný.
Nový AgfaphotoCT má mimochodem také vyšší citlivost, než je uvedeno na obalu; za slunečného počasí vždy volím ISO 200, jinak 125.
Myslím si, že diafilmy představují poslední baštu v boji proti digitální převaze. Proto vytáhněte rámečky a diaprojektor ze skrýší!!
?
Přeji vám mnoho radosti s reverzními filmy
?
Ulf Benno
