gerich
Dobrý den,
rád bych, aby byly světlé tóny na snímcích MCC o něco teplejší. Vyzkoušel už někdo recepturu Ansco 130 (metol, hydrochinon, glycin) s touto vývojkou?
Receptura:
Voda (125 °F) . . . . . . . . . . . . . 750 ml
Metol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 g
Síran sodný (bezvodý) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Uhličitan sodný (monohydrát) . . . . . 78 g
Bromid draselný . . . . . . . . . . . . . . . . 5,5 g
Glycin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 g
Studená voda na přípravu . . . . . . . . . . . . . . . . 1 litr
Pro vysoký kontrast použijte neředěný roztok. Pro běžnou práci zřeďte v poměru 1:1. Na bromidových papírech vytváří neutrální tóny.
Jelikož glycin nemám a v Německu se dá sehnat jen stěží, resp. je v malých množstvích velmi drahý, našel jsem následující způsob syntézy: smíchejte 3 g p-aminofenolu + 2,6 g monochloroctové kyseliny + 4 g octanu sodného ve vodném roztoku, sraženinu dekantujte a nechte vykřišťalizovat. To by pak měl být glycin. Ještě jsem nevypočítal poměry množství, ale předpokládám, že jsou ekvimolární.
Ví někdo, kde se dá levně sehnat p-aminofenol a monochloroctová kyselina (množství cca 500 g)?
jochen53
Dobrý den,
v katalogu VWR (Merck) stojí 1 kg kyseliny chloroctové pro syntézu (č. kat. 800412.1000) 25,70 €. 1 kg 4-aminofenolu pro syntézu (č. kat. 800421.1000) stojí 73,20 €, 250 g (800421.0250) 22,30 €. 1 kg bezvodého octanu sodného pro analýzu (č. kat. 106268.1000) stojí 60,50 €, 250 g 23 € (106268.0250).
€
Pokud nejsi odborně způsobilý komerční zákazník, ale soukromá osoba, chemikálie však nedostaneš. Musel bys znát někoho z chemického oboru nebo lékárníka, který by ti je objednal. Z 4-aminofenolu se např. vyrábí léčivo paracetamol.
Mohu se zeptat, odkud pochází postup syntézy? Připadá mi velmi povrchní.
gerich
Děkuji,
mezičasem jsem objevil VWR, mají minimální hodnotu objednávky 100 €, u Fisher Scientific je to o něco levnější, musím nejprve počkat na potvrzovací e-mail po registraci, abych zjistil, zda mají také minimální hodnotu objednávky. Zaregistroval jsem firmu a už jsem tu a tam objednával u dodavatelů chemikálií.
?
Syntezu jsem našel už před delší dobou v jedné starší knize. Kopie je v laboratoři, název a kompletní postup sem vložím, až se vrátím domů. Existuje nějaký aktuálnější postup syntézy?
Gast
http://www.moersch-photochemie.de/content/rohchemie
€
U Suvatlaru jsem už objednával mnohokrát, vždy bez problémů.
Mají tam Glycin-Photo v baleních po 25 g.
€
S pozdravem
Wolfgang
gerich
Díky za tip, ale právě to jsem měl na mysli, když jsem psal „v malých množstvích velmi drahé“ – 31,54 EUR za 25 g. V litru pracovního roztoku Ansco 130 je 5,5 g glycinu, což dělá 6,69 EUR jen za glycin, zbytek je z hlediska ceny zanedbatelný. V Americe stojí libra asi 79 $. Kdyby byla syntéza opravdu tak jednoduchá, jak je popsáno ve starém textu, bylo by to ještě mnohem levnější vyrobit. Zde je znění. Přesné údaje o zdroji jsem si bohužel na kopii nezapsal:
?
Název: Asymetrické pětimocné dusíkaté sloučeniny III. Str. 551 a násl.
?
Pokusy o výrobu asymetrických pětimocných sloučenin dusíku. Část III. Hydroxyfenylglycin.
Od (již zesnulého) Raphaela Meldoly, Henryho Stennetta Fostera a Rainalda Brightmana.
?
S. 552 odst. 2 Experimentální
?
p-Hydroxyfenylglycin
?
Vater (J. pr. Chem., 1884, (ii), 29, 286) získal tuto sloučeninu rozložením jednoho molekulárního dílu monochloroctové kyseliny dvěma molekulárními díly p-aminofenolu a 20 díly vody. Zjistili jsme, že lepšího výtěžku bylo dosaženo použitím molekulárních dílů p-aminofenolu (3 g), kyseliny monochloroctové (2,6 g) a octanu sodného (4 g) ve vodném roztoku. Růžová pevná látka, která se oddělila, byla shromážděna a krystalizována z vody, z níž se oddělila pouze při míchání v mírně vločkovité formě. (Zjištěno, N=8,42. Vypočítáno, N= 8,39 procent.)
....
?
Na konci odstavce je uvedeno: Finbury Technical College (Získáno 25. dubna 1917.)
?
Ještě mi není jasné, co znamená N=8,42 resp. N=8,39 procent.
?
Pěkný večer
jochen53
Dobrý den,
moc děkuji za postup syntézy. Právě proto, že pochází z roku 1884, lze předpokládat, že funguje, protože chemici té doby byli ještě „dobří řemeslníci“. To s N=8,42... má následující souvislost: V té době ještě nebylo možné syntetizovanou sloučeninu charakterizovat a zkoumat její čistotu pomocí dnes běžných spektroskopických a chromatografických metod. Proto se prováděla tzv. elementární analýza, v tomto případě s největší pravděpodobností stanovení dusíku podle Kjeldahla. První hodnota je teoretický obsah dusíku vypočítaný na základě sumárního vzorce, druhá hodnota je stanovená na syntetizované látce. Odchylka pouhých 0,03 % ukazuje, že identita látky je daná, odpovídá sumárnímu vzorci a čistota je velmi dobrá.
gerich
Při daném molekulárním poměru a použití bezvodého octanu sodného by podle mých výpočtů měl být hmotnostní poměr následující: p-aminofenol C6H7NO 3 g + kyselina chloroctová C2H2ClO2 (bezvodá) 2,6 g + octan sodný C2H3NaO2 (bezvodý) 2,255 g
Molekulové hmotnosti:
p-aminofenol: 109,125
kyselina chloroctová: 94,50
acetát sodný sicc: 82,03, 3-hydrát: 136,08
Reakční rovnici ještě úplně nechápu. U NH2 radikálu p-aminofenolu odpadá vodík, u kyseliny chloroctové chlor, zbytek se váže na dusík a ve vodě plave jeden Cl- a H3O+ ion, tedy kyselina chlorovodíková. Jelikož je rozpustnost glycinu v neutrální a kyselé vodě nízká, dochází k jeho vysrážení. Zatím tomu zdá se rozumím. Nechápu však, proč otec nechá reagovat 2 díly p-aminofenolu s jedním dílem kyseliny chloroctové.
Také jsem nepochopil reakci s přidaným octanem sodným, kromě toho, že se pak v roztoku nachází mimo jiné disociované NaCl.
Zde je odkaz na zdroj, kniha je ke stažení na internetu, ale pouze s přístupovým oprávněním. Je možné, že jsem se tehdy přihlásil s oprávněním místní univerzitní knihovny
. Svazek 111, 1917
Journal of the Chemical Society, Transactions byl vydáván v letech 1878–1925.
jochen53
Dobrý den,
mám tu ještě jeden recept na teplý vývojový roztok bez fotoglycinu:
€
[size=-1][color=#000000]V časopise „Foto & Labor“ se v roce 1996 objevil následující recept na NEUTOL WA [/colo
[/size]
[color=#000000][size=medium]NEUTOL WA F&L [/colo
[/size]
[size=-1][color=#000000]Pozor: Receptura na 1000 ml koncentrátu!
Voda (50 °C) ??????????????????????????????????????????????? 300 ml
EDTANa<sub>4</sub> ???????????????????????????????????????????????????????? 10 g
Roztok síranu draselného (45 %) ?? ?????????????? ?????????????? 50 ml
Hydrochinon ??????????????????????????????????????????????????? 45 g
Fenidon ????????????????????????????????????????????????????????? 1,5 g
Roztok síranu draselného (45 %) ????????????????? ?????????????? 450 ml
Uhličitan draselný ????????????????? ?????????????? ?????????????? 45 g
Hydroxid draselný ????????????????? ?????????????? ?????????????? 15 g
Bromid draselný ????????????????????????????????????????????????? 10 g
Voda na: ???????????????????????????????????????????????????? 1000 ccm [/colo
[/size]
€
[size=-1][color=#000000]Hodnota pH (v poměru 1+9) 10,70–10,90, ředění pro použití: 1+7 až 1+14.
Roztok siřičitanu draselného (45 % hm.) se přidává ve dvou dávkách, aby byly vývojové látky chráněny a rychle se rozpustily. Koncentrace v obj. % (m/V) je 65 %.
Doba vyvolávání 1–1,5 min.
Koncentrát je plněn do skleněných lahví a je skladovatelný několik let.
Zdroj: Foto & Labor, 3/ 1996, strana 17[/colo
[/size]
gerich
Moc děkuji za recept na vývojku! Nemohu to však hned vyzkoušet, protože nemám uhličitan draselný, siřičitan draselný ani KOH. Moje dosavadní zkušenost s vývojovými koncentráty, které obsahují také hydroxid draselný (Eukobrom), byla taková, že zpočátku dosahovaly v misce vysoké konečné hustoty a v případě Eukobromu s papíry s teplým tónem bylo možné dosáhnout i téměř neutrálních tónů obrazu, což se však v průběhu používání rychle změnilo: tón obrazu se opět oteplil, hustota a kontrast poklesly. Uhlíkaté vývojky jsou mnohem stálější a trvanlivější, proto používám pouze sodné soli.
Reakce podle mě probíhá takto:
C6H7NO (p-aminofenol) + C2H3ClO2 (kyselina chloroctová) + C2H3NaO2 (acetát sodný) = C8H9NO3 (glycin) + CH3COOH (kyselina octová) + NaCl
Nevím, zda syntetická cesta vychází z bezvodého octanu sodného, nebo z trihydrátu. Je možné, že v roce 1917 je trihydrát pravděpodobnější a já to musím, jak jsem uvedl v předchozím příspěvku, přepočítat na bezvodý? Při přebytku octanu sodného by se totiž vytvořil pufr s vznikající kyselinou octovou, mohlo by to být v receptu zamýšleno?
Gast
Vzpomínám si, že jsem někde na internetu kdysi četl, že vývojka Moersch Sepia obsahuje glycin a je variantou Ansco 130.
Zkus se zeptat pana Moersche, ten na e-maily obvykle vždycky odpoví.
€
<A>wolfgang@moersch-photochemie.de</A>
€
S pozdravem
Wolfgang
sputnik
Dobrý den,
mám tu ještě jeden recept na teplý vývojový roztok bez fotoglycinu:
€
[size=-1][color=#000000]V časopise „Foto & Labor“ se v roce 1996 objevil následující recept na NEUTOL WA [/colo
[/size]
[color=#000000][size=medium]NEUTOL WA F&L [/colo
[/size]
[size=-1][color=#000000]Pozor: Receptura na 1000 ml koncentrátu!
Voda (50 °C) – 300 ml
EDTANa<sub>4</sub> – 10 g
Roztok síranu draselného (45 %) – 50 ml
Hydrochinon – 45 g
Fenidon – 1,5 g
Roztok síranu draselného (45 %) – 450 ml
Uhličitan draselný – 45 g
Hydroxid draselný – 15 g
Bromid draselný – 10 g
Voda do: – 1000 cm³ [/colo
[/size]
€
[size=-1][color=#000000]Hodnota pH (při 1+9) 10,70–10,90, ředění pro použití: 1+7 až 1+14.
Roztok síranu draselného (45 % hm.) se přidává ve dvou dávkách, aby byly vývojové látky chráněny a rychle se rozpustily. Koncentrace v obj. % (m/V) je 65 %.
Doba vyvolávání 1–1,5 min.
Koncentrát je plněn do skleněných lahví a je skladovatelný několik let.
Zdroj: Foto & Labor, 3/ 1996, strana 17[/colo
[/size]
€
Ehm, proč by se mělo s velkým úsilím míchat něco, co se odjakživa dá koupit hotové všude?
Mimochodem, MCC se stejně nedá pořádně zahřát.
Prostě si vezmi Fomatone.
Pro opravdové fanoušky teplých tónů je to lepší volba.
gerich
<p style="margin-left:3cm;">Našel jsem zde postup přeměny p-aminofenolu a anhydridu kyseliny octové (ledového octa) na paracetamol (4-acetylaminofenol). Vzhledem k tomu, že glycin na fotografii vypadá podobně jako paracetamol a je také vyráběn z p-aminofenolu (avšak s použitím monochloroctové kyseliny a octanu sodného), postup by mohl být podobný, jak je popsáno níže, zejména pokud jde o zahřívání, plnění, filtraci a rekrystalizaci.
<p style="margin-left:3cm;">?
<p style="margin-left:3cm;">10,9 g p-aminofenolu (0,1 mol) se suspenduje v 15 ml vody. Za intenzivního míchání se přidá 12 ml (13 g, 0,125 mol) anhydridu kyseliny octové, přičemž se p-aminofenol rozpustí. Následně se směs zahřívá po dobu 10 minut na
80–90 °C. Při ochlazování směsi v ledové lázni krystalizuje reakční produkt. Krystalická hmota se seškrábne a promyje 50 ml ledové vody. Následně se odbarví aktivním uhlím a překrystalizuje. Za tímto účelem se produkt rozpustí v 80 ml vroucí vody, přidá se 1 čajová lžička aktivního uhlí a míchá se asi jednu minutu. Poté se suspenze za tepla filtruje a filtrát se ochladí v ledové vodě. Po ochlazení lze získané krystaly seškrábnout a po vysušení zvážit.
jochen53
Dobrý den,
syntéza paracetamolu je nejdůležitějším využitím p-aminofenolu (nikoli výroba RODINALU). Tuto syntézu jsme v rámci výcviku učňů prováděli již několikrát. Údajně dokonce existují lidé, kteří si vyrábějí vývojku podobnou RODINALU hydrolýzou tablet paracetamolu. Acetát sodný používaný při syntéze glycinu nemusí být nutně použit ve stechiometrickém množství, slouží případně jako pufr, aby se hodnota pH nestala příliš kyselou a aby se potlačila tvorba p-aminofenolhydrochloridu vznikajícím HCl. Pokud provádíš syntézu, dávej prosím pozor na kyselinu monochloroctovou, je jedovatá a silně žíravá (v zředěném roztoku se používá také k odstraňování bradavic).
gerich
Našel jsem ještě jeden zdroj týkající se syntézy glycinu:
Heinrich Vater: O působení kyseliny monochloroctové na orto- a para-amidofenol a o oxyphenylglycinech, které se tímto způsobem tvoří;
v: Journal für praktische Chemie, sv. 29, 1884, s. 286–299
str. 289:
O-oxyfenylglycin
1 mol kyseliny monochloroctové a 2 moly O-amidofenolu se zahřívají s dvacetinásobným množstvím vody k varu tak dlouho, dokud se ještě uvolňuje kyselina chlorovodíková, což trvá přibližně půl hodiny. Po ochlazení se roztok zbaví pryskyřičných produktů filtrací a protřepáním s éterem a poté se provede oddělení O-oxyfenylglycinu, který je ve vodě těžko rozpustný, od O-amidofenolu, který je ve vodě snadno rozpustný, pomocí překrystalizace.
Následují výpočtové a experimentální hodnoty elementární analýzy a několik vět o obsahu krystalové vody a výrobě anhydridu.
Str. 291:
P-oxyfenylglycin
P-oxyfenylglycin se získává z P-amidofenolu analogicky k orto-sloučenině, avšak tento proces probíhá téměř bez tvorby pryskyřice.
Tento glycin je ve vodě těžko rozpustný a krystalizuje bez krystalové vody, a to při rychlém ochlazování v kulovitých agregátech, při pomalém ochlazování však v slídovitých lístcích. Rozpustnost v alkoholu je malá, v éteru je látka nerozpustná. Při zahřátí na 200 °C nedochází u P-oxyfenylglycinu, na rozdíl od orto-sloučeniny, k žádným změnám. Roztok v kyselině chlorovodíkové se při kapání roztoku chlorovápna nejprve zbarví do tmavě fialova, poté do žluta.
Moje chápání reakce je nyní následující: U Vatera ztrácí monochloroctová kyselina Cl a substituuje H ze skupiny NH2 p-aminofenolu, glycin se vysráží a vzniklý HCl se za tepla odpaří z roztoku, tvoří se však také p-aminofenolhydrochlorid, což snižuje výtěžek.
U Meldola et al. se tvoří NaCl a substituovaný vodík tvoří s acetátovým zbytkem octanu sodného kyselinu octovou. Přebytek octanu sodného tvoří octanovo-acetátový pufr (pH 4,75). Po ochlazení se glycin vysráží, acetát, kyselina octová a NaCl zůstávají v roztoku. Stejně jako při syntéze paracetamolu se filtrační koláč promyje ledovou vodou (aby se rozpustilo co nejméně látky). Otázkou nyní je, zda se glycin rozpouští v horké vodě a zda je tak možné provést rekrystalizaci a zda je vůbec nutná. Malé množství acetátu a kuchyňské soli by vývojce nemělo uškodit.
Ještě slovo k množství vody. Dvacetkrát větší množství, jak uvádí Vater, se mi zdá dost velké, a 15 ml vody na 10,9 g p-aminofenolu, jak uvádí receptura na paracetamol, se mi zdá dost málo.
Postupoval bych takto: Acetát a monochloroctovou kyselinu rozpustím ve vodě v oddělených nádobách, k acetátovému roztoku přidám p-aminofenol, za stálého míchání vytvořím suspenzi, přidám roztok monochloroctové kyseliny (rozpustí se nyní p-aminofenol, jako při přidání anhydridu kyseliny octové?) a za dalšího míchání pomalu zvyšovat teplotu a sledovat, zda se vysráží reakční produkt; pokud ano, udržovat tuto teplotu po dobu 10 minut. Pokud ne, dále zahřívat na cca 85 °C a udržovat tuto teplotu po dobu 10 minut. Poté nechat vychladnout a odfiltrovat. Filtrát zlikvidovat a kalcinu propláchnout ledovou vodou. Po vysušení z něj připravit Ansco 130.
Máte k tomu nějaké podněty?
K nebezpečnosti kyseliny monochloroctové:
Mám odsávání a budu pracovat za ochranným plexisklovým sklem, v silných nitrilových rukavicích s dlouhými manžetami, gumové zástěře a ochranných brýlích. Při vážení navíc s protiprachovou maskou.
Moc děkuji za váš zájem a vaše tipy!
jochen53
Dobrý den,
pokud si dobře vzpomínám na popis glycinu od Udo Raffaye v příloze o chemikáliích v jeho sbírce receptů, je ve vodě relativně špatně rozpustný, avšak v alkalickém roztoku, tj. i v roztoku siřičitanu sodného, je dobře rozpustný díky tvorbě soli na karboxylové skupině. Jaká je rozpustnost v horké vodě, to teď nevím, ale to se dá rychle zjistit, jakmile látku dostanete do rukou, možná se o tom něco píše i u Edera. Strategie syntézy vypadá docela dobře.
gerich
Když už je řeč o popisu chemických látek, nemám přes místní univerzitní knihovnu přístup k online databázi Meck Indexu. Mohl by mi někdo, kdo přístup má, sdělit informace o záznamu týkajícího se glycinu? Jak mohu zjistit, zda se případně vytvořil také p-aminofenolhydrochlorid? Při Meldolově analýze dusíku vycházejí stejné hodnoty, ať už se jedná o glycin, p-aminofenol nebo p-aminofenolhydrochlorid, pokud to chápu správně. Ještě nedorazily všechny chemikálie, pokud budu mít štěstí, dorazí zítra. O svém prvním pokusu podám zprávu, jakmile budu vědět víc.
