grommi
Ahoj všichni,
?
vzhledem k dané situaci bych se o tom rád dozvěděl víc. Stále se mi stávalo, že jsem na negativech nacházel spoustu malých teček (na pozitivu bílé). Poté, co jsem vyloučil všechny ostatní možnosti, jsem jako příčinu identifikoval levný fixační roztok neznámé značky z třílitrového kanystru. Ten teď mohu na filmy používat jen jako jednorázový fixační roztok, pak to funguje celkem dobře.
?
Koncentrát Adofix mi asi po roce zkazil, měl odporný zápach a zakalené usazeniny. Láhev byla ještě poloprázdná. Právě se na jiném fóru diskutuje o stejných problémech s Adofixem a osobně znám 2 osoby, které měly rovněž zkažený Adofix. Z mého pohledu proto tento ustalovač bohužel nemohu doporučit.
?
Kdysi jsem dostal darem láhev Tetenal Superfix, která byla otevřená asi 15 let, a po odfiltrování trochu sírového usazenin byl ustalovač i výsledky bezvadné. V současné době používám více než 30 let starý Agefix, ten jsem také musel filtrovat, ale poté byl čerstvý jako první den a voněl také naprosto bezvadně. S tímto prastarým Agefixem získávám nejčistší negativy, jaké jsem kdy měl. Ne, to není přehánění. Skvrny jsou minulostí! Jsem překvapen, ne-li zděšen, že prastarý ustalovač funguje o tolik lépe než mnohé současné. Existovala tam kdysi nějaká „tajná“ a dnes zakázaná látka, podobně jako kadmium u filmu a papíru? Změnilo se tedy v průběhu desetiletí něco na recepturách? U současného papíru je to podobné, po 2 nebo 3 letech mnoho z nich začíná silně mlhovat, zatímco starý papír je často ještě (téměř) jako nový.
?
Nikdy by mě nenapadlo, že něco tak banálního jako fixační roztok může způsobit takové problémy. Až budu zase kupovat fixační roztok, určitě si pořídím jen známou značku, ale kterou?
?
S pozdravem – Reinhold
piu58
Fixační roztok – bez ohledu na značku – obsahuje buď thiosíran sodný, nebo amonný. Jeho účinek na filmy a papíry by se neměl lišit. Nevěřím, že by bílé tečky mohly být způsobeny fixačním roztokem. Jak by to mělo chemicky fungovat? Spíš by to mohly být vzduchové bublinky.
€
Fixační roztok je třeba skladovat v teple, aby se zabránilo jeho rozkladu.
Photux
Po necelém roce se mi „zkazila“ napůl plná láhev Superfixu, to se asi může stát s každým ustalovačem. Teď vyzkouším Adofix… je alespoň pěkně levný, takže když z něj pak budu muset zbytek vylít, nebude to aspoň taková škoda.
€
Jste si jistí, že ty bílé tečky jsou od fixačního roztoku (v tom případě by byl asi příliš „silný“) a že v tom nehraje roli nosič filmu nebo použitá voda?
grommi
Ahoj Uwe, rozhodně to nejsou vzduchové bublinky, ale ostré, nepravidelné, nepatrné skvrny. Mám podezření, že jde o nečistoty v použitých chemikáliích, které s rozpuštěným přebytkem stříbra vytvářejí nerozpustné sloučeniny a usazují se na emulzi. Situace se ostatně zhoršovala čím dál tím víc, čím více filmů se v pracovním roztoku vyvolávalo. Při jednorázovém použití to bylo jen pár skvrn.
?
?
PS: jak jsem již napsal výše, vyloučil jsem všechny (!) ostatní možné příčiny chyby. To šlo až po použití výhradně A. demin od přípravy vývojky až po závěrečné opláchnutí. Přechod na Uralt-Agefix a najednou je vše v pořádku. Takže, pokud to není výmluvné...
?
PPS: že za to může ustalovač, o tom jsem ani nepochyboval, byla to jen konstatace. Z mnoha diskusí vím, že často dochází k problémům se znečištěnými negativy a obvykle nikoho nenapadne ustalovač. Samozřejmě existuje mnoho dalších možných zdrojů chyb, ale na ustalovač člověk hned nepřijde. Kolik práce a frustrace jsem si mohl ušetřit...
Renate
Dobrý den,
Vzduchové bublinky se na pozitivu jeví jako černé. Takové „UFO“ jsem už také někdy ve filmech měl. U skvrn, které jste zde našli, se jedná o malé, kulaté žluté skvrny, které se v odborné literatuře označují jako „goldspots“. Tyto skvrny se pak na pozitivu projeví jako bílé skvrny, jejichž odstranění vyžaduje poměrně hodně práce. Právě se mi objevil takový negativ. Tento problém se mi však vyskytuje jen u několika filmů.
U těchto skvrn se pravděpodobně jedná o koloidní stříbro, které vzniká oxidací. Kyslík k tomu může pocházet z emulze nebo z atmosféry. Takové skvrny jsem kdysi urychleně vyvolal pomocí peroxidu vodíku. Zkusím provést analýzu těchto skvrn pomocí hmotnostního spektrometru.
Jako příčinu nepředpokládám tolik fixační roztok, jako spíše praní. Fixační roztoky jsou si všechny podobné. Základní látkou je dnes výhradně thiosíran sodný nebo většinou thiosíran amonný. Všechny ostatní látky jsou pomocné látky. V závislosti na hodnotě pH a přísadách se fixační roztok vyplavuje různě rychle. Hodnoty pH se u fixačních roztoků výrazně liší. Na vyplachování si dávám hodně času a proces ještě rozšířím o Wash Aid a Sistan.
Dosud jsem pro filmy a papír používal A300. Fungoval také velmi dobře, i když se časem vysráží síra. Receptura se však zřejmě opakovaně měnila, aniž by se změnil nápis na sáčku. Na papír ho už používat nebudu, protože mezitím nebezpečně zapáchá. Když je A300 čerstvě namíchaný, jedna přísada se masivně rozkládá a vytváří oxid siřičitý. V místnosti bez nuceného větrání může být koncentrace oxidu siřičitého ve vzduchu nebezpečně vysoká. Jelikož se filmy fixují v uzavřené nádobě, není to tam tak patrné.
S pozdravem
Renate
jochen53
Dobrý den,
klasický recept na A 300 (Agfa 300 resp. Orwo A 300) obsahuje pouze 200 g thiosíranu sodného x 5 H₂O a 20 g metabisulfitu sodného (resp. v některých literárních zdrojích také draselného) Na₂S₂O₅. Stabilitu proti vylučování síry lze ještě zlepšit přidáním 10 g síranu sodného sicc. S tímto klasickým fixačním roztokem na bázi thiosíranu sodného jsem se nikdy nesetkal s takovým rozkladem, jaký je zde popsán u tekutých koncentrátů na bázi thiosíranu amonného.
piu58
Ahoj,
něco takového
Vzduchové bublinky se na pozitivu zbarví do černa.
Milá Renate,
ty ve vývojce ano, ale ne ty ve fixační lázni. Tam zůstává nefixovaný film, který bude spíše světlý.
grommi
Stále mě udivuje, že Tetenal Superfix, který byl otevřený už 15 let, fungoval skvěle, a že mi teď Agefix, který je starý přes 30 let, poskytuje nejčistší negativy, jaké jsem kdy měl.
Renate
Dobrý den,
spíš jsem měl na mysli vzduchové bubliny v emulzi, tedy přesněji řečeno vady povlaku. Ty se ale vyskytují jen zřídka. O vzduchových bublinách v ustalovači jsem ještě nikdy neslyšel ani je neviděl a ani si je nedokážu představit. Nikdy jsem nepozoroval, že by ustalovač při naklonění pěnil. Ale ani vývojka, která při naklonění pění, u mě nezanechává nevyvolané skvrny. Stejně tak jsem nikdy nepozoroval, že by se v mém ustalovači někdy tvořily plynové bubliny.
Klasické složení A300 se už dlouho nepoužívá v původní podobě. I v obchodě hostitele je nyní uvedeno jiné složení. Přechod na thiosíran amonný proběhl již před několika lety. Problém se silným výparem oxidu siřičitého se u mě však objevil až s novou šarží. Starší šarže sice také trochu zapáchaly, ale bylo to v snesitelných mezích.
Žluté skvrny, které pozoruji na několika svých filmech, se vyvíjejí v průběhu času (měsíce až roky). Nejsou tedy viditelné hned po zaschnutí. Zřejmě nejsou srovnatelné se skvrnami, které pozoroval Grommi. Popis od Grommiho je však bohužel také velmi nepřesný. Výstižný obrázek těchto vad by zde byl velmi užitečný. Fixační prostředky popsané Grommim jsem dosud nepoužíval.
Renate
Urnes
Ahoj Renate,
?
jsem ráda, že ses zapojila. No, tu věc s těmi tečkami můžu potvrdit. Nedávno mě to zase rozčilovalo. Ale asi si za to můžu sama. Stává se to vždycky, když roztok stojí příliš dlouho. Tedy déle než 4 týdny v poloprázdné lahvi, někdy jsem prostě příliš líný na to, abych připravil nový. Koloidní stříbro by jako oxidační produkt bylo docela možné. U mě to také nebyl žádný neznámý produkt, ale Hypam od Ilfordu.
?
Pozdravuje Sven.
grommi
No, takhle to u mě vypadá s fixačním roztokem z toho třílitrového kanystru. Představte si, že s tím starým Agefixem by to zůstalo úplně čisté. A ne, není to prach ani vodní kámen.
?
Aby bylo jasno: za posledních 6 let jsem vyvolal několik set filmů a alespoň v tomto případě vím, o čem mluvím. Jiná příčina než fixační láhev je vyloučena. Fixační láhev také nebyla vyčerpaná, vždy (!) provádím test a vyčerpanou fixační láhev včas vyměňuji.
?
Diskuse o příčině skvrn v tomto případě není nutná, chci pouze poukázat na částečně značné rozdíly v kvalitě fixačních roztoků. Některé rozhodně zanechávají skvrny, jiné se zdají mít problémy s trvanlivostí. To, že fixační koncentrát po 3 měsících v otevřené lahvi způsobí takovou katastrofu, je přece velmi neobvyklé a v tak extrémní míře znám pouze u jednoho produktu. Vlastně je vše řečeno v mém prvním příspěvku.
?
Něco tu musí být v nepořádku, ať už jde o kvalitu použitých surovin, nebo o receptury. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč 15 nebo 30 let staré fixační prostředky z plastové láhve (!) poskytují nejlepší výsledky, zatímco současné fixační prostředky mohou způsobovat masivní problémy.
michael-kielgmxnet
Vypadá to podobně jako u filmu Efke KB50, který jsem nedávno vyvolal. U mě to ale rozhodně nebylo fixačním roztokem, protože jiné filmy, které jsem vyvolal poté a fixoval stejným roztokem, byly v pořádku.
Domnívám se tedy, že to bylo vodou, kterou jsem použil k přípravě vývojky. Vyvolával jsem v RODINALu, který jsem připravil z vody z kohoutku.
bernhardmangelsgmxde
Adofix mi taky docela rychle přestal fungovat, nevím, jestli to bylo teplotou... Firma Impex mi nabídla, že mi vrátí kupní cenu a poštovné, pokud jim láhev pošlu zpátky... nebo mi chtěli poslat novou láhev? Ale zrovna jsem měl jiné starosti... pak přerušovací lázeň zjevně neukázala žádnou změnu barvy a láhev R09 (ještě varianta 1:40) šlo otevřít jen s velkým úsilím a nepořádkem... od té doby se raději vyhýbám tekuté chemii ADOX.
Pokud si dobře vzpomínám, v příslušných fórech se v souvislosti s problémy při fixaci dost často objevoval i Adofix. S jinými produkty (i levnými) jsem zatím měl jen dobré zkušenosti... (až na jeden případ, kdy poslední zbytky (ani ne 100 ml) v láhvi byly plné nečistot... to se dá přežít)
?
jochen53
Dobrý den,
chemické složení roztoků thiosíranu je velmi složité. Zde je odkaz pro všechny, kteří se chtějí jen krátce podívat a pak stránku hned zavřít; výrobci ustalovačů by se na ni mohli podívat podrobněji:
http://edoc.hu-berlin.de/dissertationen/miethe-gundel-2003-03-04/PDF/Miethe.pdf
grommi
„Jen se tam na chvilku podívat… a hned zase zavřít.“ Přesně tak jsem to udělal. Chemie je to, co vybuchuje a smrdí. Fyzika je to, co se nikdy nepovede. No, moje polovičaté přírodovědné vzdělání není až tak špatné, ale tahle práce je pro mě přece jen o trošku ;-) příliš náročná.
Renate
Dobrý den,
€
Základní znalosti chemie a fyziky jsou ve fotografii rozhodně užitečné. Lze tak předejít řadě chyb, případně lépe rozpoznat jejich příčiny. Pouhé slepé dodržování „receptů“ nevede vždy k optimálním výsledkům. Spíše to připomíná lovení v mlze.
€
V tomto smyslu je disertační práce Mietheho velmi zajímavá. Pokud vynecháte analytickou část, práce se čte rychle. Zatímco o vývojkách najdeš dostatek literatury, o ustalovačích je k přečtení jen velmi málo. V tomto ohledu je tato disertační práce pokladnicí informací.
€
Mimochodem, kdysi jsem měl ustalovač, který se postupně proměnil v přímý sírový toner. S A 300 jsem zatím neměl žádné problémy. Skvrny, které ukazuje Grommi, neznám. Filmy se zlatými skvrnami pocházejí ještě z doby, kdy jsem používal jiné fixační prostředky a filmy jsem neoplachoval tak důkladně jako dnes, a i z té doby je u mě většina filmů stále v pořádku.
€
S pozdravem
€
Renate
jochen53
Ahoj,
snad nikoho nenapadne, že by si A 300 nebo Adofix píchal do žíly, nakonec by se z toho mohl stát závislý.
Bonderer
Fixační roztok – neznámá veličina. Nikdy jsem neměl skvrny, ale špatná fixace (pravděpodobně) se po desítkách let vymstila. Ilford Hypam byl po necelém roce úplně vyřízený (5litrový kanystr), zatímco Kodak Fix, asi 15 let starý z likvidace redakce novin, byl ještě použitelný, ale ten jsem používal jen na papír. Někdy má člověk štěstí a někdy prostě ne, jako v běžném životě. Myslím si ale, že to souvisí i s objemem a produkcí, kterou výrobci dnes mají. Velké objemy se dají namíchat mnohem přesněji a pokud se rychle prodají, kupuje se vždy velmi čerstvý fixační roztok. To dnes už určitě neplatí. Menší dávky při výrobě, což jistě vede ke zvýšení rozptylu chyb a delší době skladování, protože poptávka už není tak vysoká. Pro výrobce je to jistě chůze po laně: zda zlikvidovat posledních 150 lahví z jedné šarže, které jsou vlastně příliš staré, nebo je raději prodat? A co když skladník jednou zapomněl na jednu paletu, která se pak objeví mnohem později? To ani nechci vědět.
U Kodaku bylo mimochodem uvedeno datum spotřeby nebo datum výroby, ale už si nepamatuji, které z toho. Ve fotochemii se to vyskytuje zřídka, ale v chemii, se kterou se profesně setkávám, je to standard, při zkouškách i v užitkové chemii. Ve fotochemii by to jistě bylo užitečné, aby se nehromadily skladové mrtvoly.
U Kodaku to ale mohlo být nutné i proto, že se ten materiál zřejmě používal v mnoha novinových laboratořích a tam na tom asi kladli velký důraz. Vše, co bylo prošlé, se tam prostě už nepoužívalo.
ADOX Adofix, v kanystrech byly někdy problémy, ale od té doby jen lahve a zatím vždy v pořádku.
