HerbertWalter
Ahoj, jsem tu na fóru nový a rád bych se krátce představil.
?
Jmenuji se Herbert a pocházím z Rakouska. Už nějakou dobu se opět věnuji analogové černobílé fotografii – formáty 35 mm i střední formát.
Negativy jsem si vždy vyvolával sám a teď jsem se začal věnovat i zvětšování pozitivů. Pořídil jsem si Opemus 6a. Pro střední formát používám vložkové skla (horní je speciálně upravené) a pro malý formát používám vložkové masky. A teď k mé první otázce –
Ve zásuvce na filtry se nachází sklo, které vypadá jako antinewtonovo sklo. Jedna strana je hladká a druhá drsná. Potřebuji toto sklo pro zvětšování? Filtry nepoužívám, protože stále používám pevně gradovaný papír. Pokud je sklo nutné – která strana má být nahoře? Předpokládám, že u vložkových masek bez skla má stejný účinek jako upravené vložkové sklo u středního formátu.
Nyní k druhé otázce:
Používám fotografický papír Work (Tetenal) gradace 3 a jako vývojku Amaloco 1001. Předepsaná doba vyvolávání je 90 sekund při 20 stupních. Mám však dojem, že fotografie za tuto dobu nejsou plně vyvolány. Jsou prostě jen bledé. Pokud provádím expozici déle, ztmavnou, ale zůstávají bledé a bez kontrastu. Vyzkoušel jsem různé expoziční časy, zkušební proužky a samozřejmě jsem promarnil drahocenný papír, ale nedosáhl jsem uspokojivého výsledku. Také jsem připravil novou vývojku. Nakonec jsem nastavil expozici tak, aby obraz odpovídal kresbě, a prodloužil dobu vyvolávání na cca 120 sekund. Výsledek – snímek se velmi blíží vzorovému snímku vyvolanému ve fotolaboratoři. Otázka na vás – je nutné dodržovat údaje výrobců papíru a vývojky ohledně doby vyvolávání, nebo je možné je ignorovat a experimentovat na vlastní pěst? V mém případě to pomohlo, ale protože jsem ještě začátečník, nevím, jestli je to správné.
Slyšel jsem také o metodě, kdy se počítají sekundy do prvního tónování papíru v vývojce a ty se pak vynásobí faktorem 6. To je pak doba vyvolávání. To se blíží mým 120 sekundám.
Svůj fotografický papír jsem také podrobil testu na zákal – vše sedí.
To bylo na začátek hodně, ale velmi byste mi pomohli, aby radost z tohoto krásného koníčku opět neochabla.
?
S pozdravem
Herbert
?
?
?
?
?
?
TR
Dobrý den,
sklo v filtru slouží pouze k dodatečnému rozptýlení světla z kondenzoru směrem k negativu. Možná má také funkci, která chrání negativ před teplem žárovky. Zřejmě nezáleží na tom, jak je otočené. Se speciálním „anti-Newtonovým sklem“ v obrazové plošině, o kterém se zmiňuješ, to nemá nic společného. To je něco jiného.
K papíru: Je to skutečně nejlepší způsob, jak určit celkovou dobu vyvolávání podle „faktorové metody“, o které se zmiňuješ. Důležité je, abys expoziční čas „nastavil“ tak, aby se v stínech (nejtmavších oblastech snímku) dosáhlo maximální černé, aniž by v nich zmizely detaily (samozřejmě za předpokladu správně exponovaného negativu). Například černý svetr by měl být skutečně zobrazen jako černý, aniž by zmizely jeho záhyby – ty by měly být ještě právě tak vidět.
A teď se dostáváme k jádru věci: Pokud jsou světla (nejjasnější oblasti tvého snímku) při přesně tomto expozičním času již příliš šedá, je tvůj papír prostě příliš měkký. Pokud jsou však světla při tomto expozičním čase ještě „vybělená“, je tvůj papír pro negativ prostě příliš tvrdý.
S papírem s vícekontrastním papírem se to dá snadno vyřešit (přičemž se však vždy změní expoziční časy pro stíny). U tvého papíru s pevnou gradací jsi bohužel odkázán na náročné (a dnes většinou zbytečné) techniky, jako je „podprahové předosvětlení“ vlastně poněkud příliš tvrdého papíru nebo jeho „dvojité vyvolání“. Také ošetření houbou s koncentrovanou vývojkou by mohlo u příliš tvrdého papíru vnést do světel ještě trochu detailu.
Je-li však tvůj papír příliš měkký, mohl bys (příliš šedá) světla dodatečně zesvětlit pomocí Farmerových zesvětlovačů na houbě. Pak bys ale raději měl hned sáhnout po tvrdším papíru.
Důležité je především to, abys expoziční čas vždy určoval podle stínů (resp. podle maximální černé, která se tam právě vyskytuje). Čistě technicky vzato bys neměl obraz posuzovat „globálně“, ale vždy podle stínů a světel a podle toho nastavit expoziční čas a gradaci.
Zda je tvůj přístroj „Opemus 6“ od Meopty – abychom se vrátili k názvu tématu – nebo krabička např. od Durstu, na tom nezáleží. Ani vývojka pro pozitiva nehraje téměř žádnou roli, stejně jako papír, pokud není překrytý a tím pádem přirozeně většinou vždy o něco měkčí.
TR
Je třeba dodržovat údaje o době vyvolávání uvedené výrobci papíru a vývojky
?
?
Nejlepší je vždy pracovat metodou faktorů. Výrobce chemikálií totiž neví, jaké je přesné složení tvého papíru a jak moc je tvůj vývojový roztok spotřebovaný.
Pokud se ti nedaří dosáhnout přijatelných výsledků, zvaž, zda není tvůj koncentrát vývojky již „zničený“.
Vyčerpaná nebo „zničená“ vývojka se vyznačuje tím, že maximální černé tóny lze dosáhnout pouze při použití velkého množství světla a že střední tóny a světlé partie jsou příliš tmavé – vývojka tedy pracuje příliš měkce.
bernhardmangelsgmxde
pokud jsou zvětšeniny při stupni 3 příliš měkké, řekl bych, že něco nebylo v pořádku s expozicí negativu a/nebo s vývojem. S papírem Multigrade/Multicontrast/Variocontrast lze také jednoduše zvolit tvrdší gradaci, aby se to vyrovnalo, ale lepší je asi zajistit, aby negativy byly takové, že se dají dobře zvětšit na stupni 2 nebo 3.
HerbertWalter
Ahoj, děkuji za vaše rady!
Podrobněji se na ty návrhy podívám.
Také jsem měl podezření na negativy, ale při vyvolání v laboratoři byly snímky v pořádku.
€
Ještě jednou děkuji
€
Herbert
TR
Pokud je papír starší, může to samozřejmě být způsobeno i tím (dokonce ještě před vývojkou). Starý papír měkne a mírně šedne.
TobiasCallenius
Herberte, jsi si jistý, že při vyvolání v laboratoři byl použit papír stupnice 3? V případě pochybností se použil papír s vícestupňovou gradací, který byl přizpůsoben negativu. Právě v tom spočívá síla papíru s vícestupňovou gradací. Právě z tohoto důvodu už jen málokdo používá papír s pevnou gradací. Kdo to dělá, má k tomu své zvláštní důvody.
S pozdravem
Tobias
HerbertWalter
Ahoj, děkuji za vaše komentáře.
€
Pořídím si multigradový papír a potřebné filtry pro svůj zvětšovací přístroj a budu experimentovat s testovacími proužky.
K těm zkušebním proužkům mám jednu otázku: Pro expozici jsou uvedeny následující časy: 2, 4, 8, 16, 32 sekund.
Proč se vždy zdvojnásobuje předchozí hodnota? Spíš jsem myslel na postupný čas s prodloužením vždy o 5 sekund.
€
S pozdravem Herbert
Morte
Pro expozici jsou uvedeny následující časy: 2, 4, 8, 16, 32 s.
Proč se hodnoty zdvojnásobují vždy oproti předchozí hodnotě? Spíš jsem měl na mysli postupné prodlužování času vždy o 5 s.
?
Zdvojnásobení odpovídá zdvojnásobení množství světla, a tedy přesně jednomu clonovému číslu (jako při expozici filmu). To je užitečné pro určení správného expozičního času. Pokud máš pocit, že tvá ideální expozice leží někde mezi dvěma časy, můžeš se k ní přiblížit v krocích po pěti nebo dvou až jedné sekundě. Pokud to uděláš hned, zbytečně plýtváš papírem, časem a trpělivostí.
TR
Proč se má předchozí hodnota zdvojnásobit? Spíš jsem měl na mysli postupný čas s přírůstkem vždy o 5 sekund.
?
Při delších časech je pevný rozdíl, např. 5 sekund, sotva znatelný. Časový rozdíl mezi dvěma testovacími proužky by se tedy měl s delšími časy stále prodlužovat, aby se co nejrychleji dospělo k jednoznačným výsledkům. Vždy pracuji s hodnotami, které jsou uvedeny na objektivech: 4 – 5,6 – 8 – 11 – 16 – 22 – 32. Tak rychle dosáhnu prvního dobrého výsledku (a pak přejdu k doladění).
HerbertWalter
Dobrý den, děkuji za informace ohledně expozičních časů.
€
Mám ještě jednu otázku;
€
jak dlouho se obvykle uchovává koncentrát vývojky v otevřené lahvi?
A jak dlouho zředěná vývojka?
Používám vývojky Amaloco 1001 SW a 6006 SW.
€
S pozdravem
€
Herbert
piu58
Koncentrát vydrží určitě rok. Kdysi jsem od výrobce dostal na vyzkoušení 8 litrů koncentrátu různých značek, ale nedokázal jsem to všechno spotřebovat. Po třech letech bylo některé z nich úplně zkažené, jiné ještě fungovalo, ale z láhve už teklo hnědé.
