hypeo
Dobrý den,
existuje nějaký důvod, proč by se měly upřednostňovat o něco dražší filtry Ilford, nebo se u Ilfordu platí jen za značku?
Nejprve jsem chtěl koupit použité filtry na eBayi – ale když jsem si tady přečetl, že takové filtry vydrží jen asi 5 let, rychle jsem od toho upustil.
Pro mě je hlavně důležité, aby byly oba filtry rovnoměrné, tj. aby na zvětšeninách nebyly tmavší a světlejší místa způsobená horším zpracováním a aby změna expoziční doby po výměně byla co nejmenší.
Pokud díky filtrům Ilford budu potřebovat méně testovacích proužků, když z dvou podobných negativů zvětším dvě zvětšeniny s mírně odlišnými filtry, pak mi ten příplatek stojí za to. Jinak bych ušetřené peníze investoval do fotografického papíru. ;)
S pozdravem,
hypeo
piu58
> že takové filtry vydrží jen asi 5 let
To se takhle říct nedá. Na polici vydrží desítky let. Ale působení světla a především tepla ve zvětšovacím přístroji barviva zničí. To je na starých filtrech jasně vidět: na okrajích je barva ještě v pořádku.
V závislosti na zatížení se tyto filtry opotřebují i výrazně rychleji. Pokud například opustíte laboratoř a zapomenete vypnout zvětšovací přístroj, je vložený filtr o den později znatelně světlejší.
> oba filtry jsou rovnoměrné, tzn., že na zvětšeninách nejsou tmavší a světlejší místa
Filtry jsou umístěny v místě světelného paprsku, kde se menší nepravidelnosti neprojeví.
Rozdíly mezi sadami filtrů spočívají podle mého názoru hlavně v tom, zda obsahují i poloviční gradace. Nechtěl bych pracovat pouze s celými stupni.
sputnik
Rozdíly mezi sadami filtrů podle mého názoru spočívají hlavně v tom, zda obsahují i poloviční stupně. Nechtěl bych pracovat pouze s celými stupni.
Za zmínku stojí také absorpční schopnost filtrů, která se může značně lišit.
Filtry Kodak Polymax v rozmezí G0 až G3 tak pohlcovaly jen asi polovinu světla ve srovnání s filtry Ilford!
To je u relativně necitlivých papírů, jako je Fomatone MG FB nebo Forte Polywartone FB, který bude snad brzy opět k dostání, v kombinaci s vyššími zvětšovacími poměry neocenitelnou výhodou.
Jak si vedou filtry Paterson ve srovnání s filtry Ilford, to nevím. Možná má někdo jiné zkušenosti v tomto ohledu.
Wolf_XL
...když se tak dívám na ty ceny, jsou to rozhodně cenové relace, za které bych na eBayi – v závislosti na dostupném zvětšovacím přístroji – sehnal i barevnou směšovací hlavu... Někdy je v té ceně dokonce zahrnutý i ten zvětšovací přístroj... ;-)
Urnes
U filtrů Ilford musíš v každém případě u stupňů 4 a 5 zdvojnásobit expozici. Jinak ti filtry, pokud se o ně budeš dobře starat, vydrží prakticky věčně. Obvykle tráví většinu času v temné skříňce v obalu. A musím říct, že ceny nejsou zrovna nejnižší. Mirko měl dříve v nabídce i levnější filtry, které sice neměly mezistupně, ale nebyly špatné. Ty už ale asi neexistují. Jinak ale raději pracuji s barevnou směšovací hlavou.
S pozdravem Sven.
hypeo
Děkuji za vaše odpovědi!
> že takové filtry vydrží jen asi 5 let
To se tak nedá říct. Na polici vydrží desítky let. Ale působení světla a především tepla ve zvětšovacím přístroji barviva zničí. To je na starých filtrech jasně vidět: na okrajích je barva ještě v pořádku.
V závislosti na zatížení se tyto filtry opotřebují i výrazně rychleji. Pokud například opustíte laboratoř a zapomenete vypnout zvětšovací přístroj, je vložený filtr o den později znatelně světlejší.
To mě uklidňuje. Pokud by filtry vydržely 10 let, bylo by to 4 € ročně, 33 centů měsíčně, 16 centů za sezení, 0,04 centů za zvětšeninu. Z tohoto pohledu by byla i životnost 5 let cenově výhodná.
Jelikož pro zvětšeniny mám stejně tmavou skříň, nebude tmavé skladování žádný problém.
...když se tak dívám na ceny, jsou to rozhodně oblasti, za které bych na eBayi – v závislosti na dostupném zvětšovacím zařízení – mohl pořídit i barevnou směšovací hlavu... . ;-)
Ale to není zvětšovací přístroj s kondenzorem ;)[size=4] Rozhodl jsem se pro ten s kondenzorem ne kvůli ceně, ale kvůli výsledku a použití. Za to pak rád přijmu pár zrn prachu navíc a výměnu filtrů.[/size]
U Ilfordu musíš v každém případě u gradací 4 a 5 zdvojnásobit expozici.
To znamená, že od 00 do 3 1/2 mohu použít stejné expoziční časy? Nebo jsou v tom také rozdíly?
Urnes
Příručka Ilford k tomu uvádí následující:
[font=sans-seri[size=1]
[size=4]„Práce s filtry MULTIGRADE je pohodlná, protože disponují[/size][/size][font=sans-seri[size=1]
[size=4]disponují automatickým vyrovnáním hustoty: Při výměně filtrů[/size][/size][font=sans-seri[size=1]
[size=4]mezi 00 a 3,5 se jednou stanovená[/size][/size][font=sans-seri[size=1]
[size=4]expoziční čas nemění, při použití filtrů 4 až 5 se tato[/size][/size][font=sans-seri[size=1]
[size=4]dvojnásobek (např. místo původních 10 sekund s filtrem 3[/size][/size]
[size=4]nyní 20 sekund s filtrem 4)[/size]"
Pokud se nemýlím, lze barevnou misku nasadit i na kondenzátory, alespoň u starých fotoaparátů Leitz Focomat.
S pozdravem Sven.
hypeo
Díky, Svene! Hned jsem si stáhl kompletní příručku.
[size=4]K přístrojům Paterson zřejmě neexistuje žádná dokumentace ani podrobnější informace, respektive jsem nenašel ani na Googlu, ani na jejich stránkách nic podrobnějšího než popis od firmy Impex.[/size]
Už jen kvůli té krásné příručce si Ilford zaslouží přednost.
Mimochodem, tady je krásný zvětšovací přístroj 6x6 od Durstu (F60), pro který neexistuje žádná barevná vanička. Ale i tak je to zajímavý nápad.
S pozdravem,
hypeo
sputnik
No, s „stejným“ expozičním časem je to taková věc.
Funguje to relativně dobře, pokud máš správnou střední šedou a světla I stíny nejsou příliš extrémní nebo příliš slabé, protože na to jsou filtry „kalibrované“.
Pokud však sedí světla a stíny jsou příliš slabé, musíš samozřejmě kromě nasazení tvrdšího filtru také trochu prodloužit expoziční čas, protože jinak se světla spálí.
Ale to všechno poznáš sám velmi rychle, jakmile jednou začneš.
Wolf_XL
...kdysi jsem měl Opemus V, tam byl kondenzátor taky pod hlavou pro míchání barev...
S hlavou pro míchání barev je člověk prostě flexibilnější a některé věci se s vložkovými filtry realizují jen velmi obtížně – např. zvětšování filmů vyvolaných v barvicích vývojkách (Märsch Tanol apod.) nebo filmů typu Ilford XP-2 či Kodak BW 400CN. Tam už prostě gradace nesedí...
pittyman
...kdysi jsem měl Opemus V, tam byl kondenzátor taky pod hlavicí pro míchání barev...
Ahoj Wolfe,
mohl bys mi tu „konstrukci“ kondenzátoru a hlavice pro míchání barev vysvětlit trochu podrobněji, zní to
vlastně zajímavě?!
S pozdravem
Dirk
Wolf_XL
...u přístroje Opemus se světlo z barevné směšovací hlavy mísí v Ulbrichtově kouli a prochází kondenzorem. Zajímavostí je právě Ulbrichtova koule (http://de.wikipedia.org/wiki/Ulbricht-Kugel), která se podle mých informací používá pouze v přístroji Opemus a liší se od běžné směšovací komory.
hypeo
Cituji
z Wikipedie:
[color=#000000][font=sans-seri[size=3]Zář rozptýlená v Ulbrichtově kouli je téměř ideálně difúzní, splňuje [/size][/coloLamberův zákon[color=#000000][font=sans-seri[size=3] (nazývaný také Lambertovo rozložení) mnohem lépe, než je tomu u [/size][/coloopakes [color=#000000][font=sans-seri[size=3]materiálu ([/size][/colomléčné sklo[color=#000000][font=sans-seri[size=3]) nebo rovinné desky s difúzním odrazem.[/size][/colo
[color=#000000][font=sans-seri[size=3]…[/size][/colo
Pokud se nemýlím, je to v rozporu s principem kondenzorového zvětšovacího přístroje, který obraz zvětšuje přímo a bez milosti přenáší na papír všechny škrábance, zrnitost filmu a prachové částice.
Urnes
Ano, horní polovina koule s objímkou žárovky se sejme a nasadí se na ni barevná hlava, případně s pomocí adaptéru. U Focomatu zůstává kondenzor v zvětšovacím přístroji.
V tomhle ohledu se vlastně nic nemění. Prach a škrábance uvidíš i s barevnou hlavou, ať už s kondenzorem, nebo bez něj. Stejně tak otisky prstů. Někdy se kvalita zvětšovače s barevnou hlavou zhorší, pokud do něj vložíte lepší objektiv. Existuje zde mnoho proměnných. A nakonec si musí každý rozhodnout podle svého vkusu. Ale podle mých zkušeností jsou mnohé rozdíly ve výtisku jen marginální a jsou patrné pouze při přímém srovnání s druhým výtiskem.
S pozdravem Sven.
Wolf_XL
...jedno s druhým nemá nic společného – zda před kondenzorem svítí nedifúzní žárovka, nebo difúzní světlo barevné směšovací hlavy Opemus, je nakonec jedno – kondenzor zajišťuje, že se z difúzního světla stane světlo soustředěné...
Ale i já jsem zjistil, že objektiv má na pozitiv daleko větší vliv než světelný princip zvětšovacího přístroje...
hypeo
[size=3][size=4]
[/size]
...jedno s druhým nemá nic společného – zda před kondenzorem stojí nedifúzní žárovka nebo difúzní světlo barevné směšovací hlavy Opemus, je nakonec jedno – kondenzor zajišťuje, že se z difúzního světla stane světlo soustředěné..
A zase jsem se něco naučil.[/size]
[size=4]Někdy se smíšený zvětšovač stane ostřejším, když do něj vložíš lepší objektiv. Existuje zde mnoho závislostí. A nakonec si musí každý rozhodnout podle svého vkusu. Ale podle mé zkušenosti jsou mnohé rozdíly ve výtisku jen marginální a jsou patrné pouze při přímém srovnání s druhým.[/size]
Pokud se smíšený zvětšovací přístroj a nedifúzní... zvětšovací přístroj, se stejným objektivem, při identické cloně, stejném negativu, při maximálním nastavení ostrosti, při použití stejné vývojky a stejných dob vyvolávání, nemůže být – pokud jsem správně sledoval vlákno v jiném analogovém fóru – smíšený zvětšovací přístroj ostřejší než kondenzorový zvětšovací přístroj, ledaže by filtry smíšeného zvětšovacího přístroje byly již velmi zesvětlené nebo by tomu opálová lampa zabránila na základě kolísání barevné teploty.
Ale s tvým tvrzením máš samozřejmě pravdu ;)
Otázka zní: Od jaké velikosti je tento rozdíl mezi difuzním a nedifuzním – při použití stejného objektivu V – zřetelně patrný?
Nakonec je to určitě i otázka vkusu. Pro jednoho je rozdíl zanedbatelný – druhý z toho je nadšený.
Třešnička na dortu. Pozdrav, hypeo
Commander8x
...u Opemusu se světlo z barevné směšovací hlavy mísí v Ulbrichtově kouli a prochází kondenzorem. Zajímavá je právě ta Ulbrichtova koule (
http://de.wikipedia..../Ulbricht-Kugel
), která se podle mých informací používá pouze v Opemusu a liší se od běžné směšovací skříňky.
To nelze tak obecně říci. Právě jsem se podíval do svého Opemusu 4 a není tam žádná Ulbrichtova koule, ale jednoduchá objímka žárovky v černém matném krytu. V modelu 6 to vypadá stejně.
Ulbrichtova koule se používala v raných modelech (Opemus 1+2, Magnifax 1 a také u modelu Adjutar z výroby v NDR, pokud se nemýlím). Pozná se to podle možnosti nastavení v horní části krytu žárovky (často tyč) pro nastavení opálové žárovky ve středu koule.
Wolf_XL
...Ulbrichtova koule se používá v hlavách pro míchání barev – v běžné černobílé hlavě nemá Ulbrichtova koule žádný smysl...
Commander8x
...v barevné hlavě Color 3 modelu Opemus 6 rozhodně není Ulbrichtova koule. Jsou tam zasunuté ty polystyrenové směšovací boxy.
Jak to vypadá v barevné hlavě Meochrom modelu Opemus 5, to nevím, nemám chuť to hledat a šroubovat.
Tyto dva zvětšovací přístroje se ale liší, v tom máš pravdu. Zatímco u Opemus 5 se barevná hlava nasazuje na kondenzor, u modelu 6 je třeba kondenzor nejprve odstranit.
Pro barevné i černobílé snímky to ale dává smysl, protože rovnoměrně osvětlený plošný světelný zdroj je pro jakýkoli druh zvětšování ideální; kdo by chtěl mít na své fotografii tmavé rohy? Tento účel plní jak Ulbrichtova koule, tak směšovací komora, Ulbrichtova koule možná o něco lépe. Dilema halogenových žárovek ve zvětšovacím přístroji spočívá v tom, že jejich světlo je téměř bodové.
V jedné věci se musím opravit: staré zvětšovací přístroje měly pouze jednu kondorovou čočku a tam musí být světelný zdroj na konvexní straně přesně nastaven do ohniska.
S pozdravem Matthias
Commander8x
...
