Olivinyl
Ahoj všichni,
trochu jsem se zabýval testováním filmů.
Jako podklad jsem použil článek od Uweho Pilze.
Teď jsem si pořídil jednoduchý analogový denzitometr.
Teď si kladu otázku, jestli jsem vůbec pochopil, jak to správně funguje (nemyslím přístroj, ale jeho použití).
Mám ve fotoaparátu film 100 ASA (např. APX 100) a nastavil jsem fotoaparát na 100 ASA.
Teď pořídím 1 snímek se zavřenou clonou, abych později změřil základní šum. (Mohl bych ale také použít mezera mezi snímky)
Vezmu šedou kartu za denního světla (nepřímé bez stínů), změřím TTL a zaostřím neostrý a pořídím další snímek.
Poté pořídím další snímky s nastavením 12, 25, 50, 200, 400, 800, 1600 ASA.
(Nastavení ASA zde nechám na 100 a expoziční čas a měním pouze clonu)
Nyní bych měl mít na filmu 8 snímků.
Nyní vyvolám film, v tomto případě APX 100 @ 100 ASA 13 minut v ADONALU 1+50 při 20 °C v Agfa Kipp.
Nyní bych vzal průsvitový denzitometr a změřil snímek s krytkou (nejsvětlejší negativ) a nastavil denzitometr na 0,00.
Teoreticky by nyní měl snímek se zónou V mít hodnotu 0,72, pokud je vývojka a citlivost v pořádku.
Teoreticky by měly sedět následující zóny, pokud je vývojka / citlivost optimální.
12 ASA - zóna VIII - 1,29
25 ASA - zóna VII - 1,10
50 ASA - zóna VI - 0,90
100 ASA - zóna V - 0,72
200 ASA - zóna IV - 0,54
400 ASA - zóna III - 0,38
800 ASA - zóna II - 0,24
1600 ASA - zóna I - 0,10
Teď bych zapsal všechny snímky, respektive naměřené hodnoty z testovacího negativu, do zónového posuvníku a upravil expozici, jak to popsal Otto Beyer ve své zprávě „Testování černobílých filmů“.
Pochopil jsem to zatím správně, nebo je to všechno nesmysl?
Které hodnoty v zónovém posuvníku by mě měly vést k prodloužení nebo zkrácení doby vyvolávání? Zóna I a zóna VIII?
Mám zvětšovací přístroj Durst M301. Má smysl pro zvětšování s tímto přístrojem vyvolávat zónu V na 0,72, nebo je lepší zvolit jinou hodnotu?
Doufám, že jsem nenapsal příliš mnoho nesmyslů. Byl bych vděčný za každou opravu a každý tip.
S pozdravem Oliver
piu58
Teď bych vzal průsvitový denzitometr, změřil snímek s krytkou objektivu (nejsvětlejší negativ) a nastavil denzitometr na hodnotu 0,00.
Teoreticky by pak snímek se zónou V měl mít hodnotu 0,72, pokud je vývojka a citlivost správné.
Ne. Nejdříve musíš určit skutečnou citlivost, než se můžeš zabývat dobou vyvolávání. Musíš tedy – případně pomocí interpolace – najít nastavení expozice, při kterém je dosažena hustota 0,1. To je bod citlivosti. Pokud má film skutečně 100 ASA, je to snímek s citlivostí 1600. Pokud by to však měl být snímek 800 (jako příklad), pak má film s touto vývojkou pouze 50 ASA, to se nedá změnit. Správná hustota 0,72 pak logicky není u snímku 100 (ten je o jeden stupeň podexponovaný, tedy zóna IV), ale u snímku 50.
Pravděpodobně se tato hustota pohybuje mezi 800 a 1600. Buď pak interpoluješ také v rozsahu 50–100 ASA, nebo pořídíš další snímek se správnými nastaveními.
Olivinyl
Pěkné
Musím ale na obrázku bez značky vynulovat densitometr?
Proč by hodnota 0,10 u filmu 100 ASA měla být 1600, aby měl film 100 ASA?
Pokud je hodnota 0,10 u 800 ASA, je jasné, že má pouze 50 ASA, tedy o jednu clonu (zónu) méně.
Takže skutečný film 200 ASA by měl 0,10 (zóna I) při 3200 ASA a film 400 ASA by měl 0,10 při 6400 ASA.
Kdyby můj teoretický film měl 0,10 při 1250 ASA, znamenalo by to, že film má citlivost 80 ASA, tedy o 1/3 clony méně.
Další film bych pak provedl expozici na 80 ASA a vyvolal přesně stejně jako předchozí testovací film.
Pak by 80 ASA mělo odpovídat hodnotě 0,72. Správně?
Je to zatím správně?
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
Musel bych ale znát například dobu vyvolávání.
Když teď vezmu svůj milovaný i nenáviděný AGFA ASP 400S, provedu expozici na 400 ASA a vyvolám v Caffenolu podle pevného receptu, pravděpodobně nikdy nedosáhnu zóny V 0,72.
Pravděpodobně bych film úplně pře- nebo podvyvolal. Jak tedy najdu to optimum?
LG Oli
piu58
Udělal jsem chybu v zápisu (promiň). Já to tak nedělám, ale nejprve změřím šedou kartu a pak přepnu do manuálního režimu. U filmů s citlivostí 25 nebo 1000 by jinak mohly nastat potíže kvůli možnostem nastavení fotoaparátu.
Hustota 0,1 znamená podexponování o 4 clony. To znamená, že nominální citlivost leží o 4 clony nad hodnotou, kterou přináší hustota 0,1.
K vyvolání: To také není těžké. Pokud je film příliš hustý, zkrať dobu vyvolávání. Pokud je příliš řídký, prodluž ji. Vždy však vycházejte ze skutečné citlivosti. Pokud máte na mysli ASP 400S jako Aviapan 200 = Rollei Retro 400s = Rollei Superpan 200: Ten má cca 100 ASA. Hodnota 200 platí pro letecké snímkování s tvrdým vyvoláním.
Olivinyl
Ahoj Uwe,
všechno je teď jasné ;-)
Teď už tomu rozumím. V příštích dnech se do toho trochu ponořím a budu experimentovat.
ASP400S jsem zmínil jen proto, že mám v mrazáku ještě pár rolí a tenhle film není nijak zvlášť drahý.
Mám totiž osvědčený recept na Caffenol s odváženými ingrediencemi a chtěl jsem trochu vyzkoušet, co se dá dělat s expozicí a časem, když je známá citlivost filmu v Caffenolu.
Jak bys to udělal ty? Ručně změnit všechny expoziční stupně, nebo se spolehnout na automatiku a při TTL měření změnit jen hodnoty ASA?
Použil bych aplikaci Excel od Otto Beyera, který rozkládá zóny 1 a 2 na 1/3 clonových stupňů.
U mých objektivů můžu také nastavit clonu docela přesně mezi jednotlivými clonovými stupni.
LG Oli
piu58
> Ruční úprava všech expozičních hodnot
Ano. Změřím šedou kartu, pak přepnu na režim M a upravuji expoziční časy nahoru a dolů.
Půlové nebo dokonce třetinové kroky clony jsou potřeba jen v dolní části, aby se našla hodnota 0,1 bodu. Ve středu křivky to není nutné.
Olivinyl
Díky za odpovědi.
Tak to jsem asi všechno pochopil.
Zkusmo jsem provedl expozici a vyvolal dva filmy a teď je změřím.
S pozdravem Oliver
Olivinyl
Ahoj všichni,
proběhla u mě expozice filmu TMax 100, který jsem kdysi dostal jako dárek. Jedná se o starý film TMax z roku 1994, který však byl od data nákupu zmražený v metráži.
Nyní jsem film provedl expozici v Xtol 1+1 po dobu 9 minut a zóny 1 až 2 (v krocích po 1/3) mají všechny stejnou světle šedou barvu! Nejsou rozpoznatelné žádné přechody.
Byl jsem na pokraji toho, abych zbývajících 20 metrů Tmax vyhodil do koše. Vložil jsem film do Eos 500N, znovu ho podal expozici a vyvolal jako obvykle v Xtolu.
A hle, všechny stupně jsou jemně vykreslené.
Vlastně mi ani nepřišlo, že moje milovaná Yashica FX-103 nefunguje správně. Protože od zóny 2 se hodnoty hustoty shodují s EOS 500.
Musím se podívat, kde je problém, jestli správně nefunguje sledování clony v objektivu, nebo jestli je v háji ovládání fotoaparátu.
LG Oliver
PS:
Toto je křivka Tmax v EOS. Proč hustota od zóny 6 klesá?
Je to kvůli stáří filmu, nebo je lepší vyvolávat 9:30?
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
[PŘÍLOHA NENALEZENA]
sputnik
Hustota v Z6 přece jen roste, ne klesá.
Já bych to ale vyvolával o něco déle. Ta křivka je totiž dost plochá.
Změna z 9:30 na 9:00 asi moc nepomůže.
Musíš tam přidat ještě pár minut. ;-)
Olivinyl
Dobrý den,
hustota se zvyšuje, ale zůstává pod „cílnou křivkou“
tedy je třeba prodloužit dobu expozice.
Vklouzla se tam také chybička, protože citlivost není 20,x Din, ale 17,3 Din, protože jsem zónu 5 exponoval na 18 Din a ne na 21.
Výkyv v zóně 8 je chyba měření a hodnota je 1,06.
S pozdravem Oliver
pittyman
Ahoj Olivere,
jelikož jsem dříve také často testoval filmy a vývojky, dokážu tvůj záměr dobře pochopit. Nakonec jsem ale celé to testování zavrhl a raději se věnoval samotnému fotografování. Upřímně řečeno, na světelné tabuli u mého Tri-X v D76 nebo TMax400 v Xtolu vidím rozdíl jen při rozdílu jedné clony. Možná půl clony, pokud vím, který negativ dostal více světla. Co tím chci říct: Máš relativně shovívavý film, jdi s ním ven, fotografuj s jistotou na ISO 80 a vyvolávej ho podle návodu. I údajně přeexponované negativy se dají bez problémů přenést na papír. Po vyvolání upravuj dobu vyvolávání, dokud nebudeš spokojený. Rozdíl půl minuty je sotva vidět, rozdíl jedné minuty už ano. U standardních filmů se musíš pěkně splést, abys měl později problémy s kopírováním, pokud nechceš použít pevně kalibrovaný papír. Všechny ty pojednání o zónovém systému a podobných věcech jsou docela fajn a určitě mají své opodstatnění, ALE jen málokdy se najdou negativy, které můžeš bez dalších zásahů prostě takhle přenést na papír a pak je všechno perfektní – to se u zónového systému dá udělat jen tak. O_O Podle toho, jak vypadá tvoje křivka, můžeš prostě jednou provést expozici filmu a vyvolat ho o minutu déle. I s touto křivkou bys na zvětšovacím přístroji potřeboval jen zvýšit kontrast a hotovo. Závěr: jdi fotit a nedělej si tolik starostí se senzimetrií! Skutečná výzva přichází při zvětšování... jak interpretuji svůj negativ, jakou atmosféru chci vytvořit a jak to dostanu na papír. Podívej se na Ansel Adamse a Michaela Kennu, zvětšování je skutečné umění, pokud máš k tomu alespoň trochu použitelný negativ.
S pozdravem z temné komory
Dirk
Gucker
... Nakonec jsem ale od všech těch pokusů upustil a raději jsem se věnoval pořádnému fotografování...
Toto téma mě také velmi zajímá: experimenty s kombinacemi vývojky a filmu mi prostě přijdou vzrušující. I když se mi – jak správně říkáš, Dirku – ještě nikdy nestalo, že by se film stal nepoužitelným pro zvětšování, svrbí mě prsty, abych se do testování pustil vážně. Zatím jsem se omezil na první pokusy s šedým kalibračním vzorkem, které však podle mého názoru poskytly příliš nepřesné výsledky. Křivka, kterou zde ukázal Oliver, vypadá velmi dobře a jsem vděčný za podnět a odkaz na návod.
pittyman
Jistě, je to vzrušující a především to pomáhá poznat svůj materiál. Nikdy bychom však neměli zapomínat, že při testování pracujeme v „laboratorních“ podmínkách, což nám ve skutečné fotografii pomáhá jen omezeně. Pokud nepracujeme ve studiu a nemůžeme si nastavit „dokonalé“ světlo, musíme se v terénu většinou smířit s kompromisy. Samozřejmě lze každý list plochého filmu exponovat a vyvolat jednotlivě podle zónového systému, což určitě dává smysl, ale jakmile pracujete s vitekovým filmem nebo formátem 35 mm, osobně mi celá ta námaha s testováním nepřipadá příliš účelná. Film se většinou exponuje s různými motivy, různým světlem, rozsahem kontrastu atd. Neexistuje žádná ideální doba vyvolávání! Dávejte pozor, aby světla u kontrastních snímků nebyla příliš zakrytá a aby důležité stíny (využití citlivosti) dostaly dostatek světla, a je to. Mám tady v laboratoři dost plochých filmů, s odpovídající expozicí a vyvolanými podle zónového systému, senzimetrem perfektních, ale na papíře už ne. Ano, všechno tam je, krásná kresba ve stínech, světla nádherná, všechno od černé po bílou. A? Přesto nudné... Kdyby zónový systém dokázal vytvořit dobré fotografie, stačilo by si na to vyhradit jen 1 hodinu, protože pochopit to není tak těžké. Nicméně, to je jen můj pohled na věc, nic víc!
Malý
odkaz k tématu testování a fotografické techniky. Ten muž si mimochodem sestavil své fotoaparáty a zvětšovací přístroje z odpadu, protože byl bezdomovec a neměl žádné prostředky. Jděte ven, otevřete oči a vytvořte něco, místo abyste fotografovali šedé karty/klíny. Pokud je fotografie nesmysl, pak nepomůže ani ten nejlepší film, super vývojka a nejvýstřednější zónový systém. Existují tisíce vynikajících fotografií, které jsou neostré, roztřesené, „špatně“ expozicované, zrnité, s odlesky a pořízené 1eurovým fotoaparátem.
Doporučuji také
Rolfe Horna. Stačí kliknout na jednotlivé fotografie a uvidíte proces od surového negativu až po hotový tisk. Za tím však nestojí žádný zónový systém, ale kreativita.
Dirk
Olivinyl
Ahoj Dirku,
Máš pravdu, vzít foťák a vyrazit na čerstvý vzduch!
Prostě mě jen baví testovat různé kombinace filmů a vývojek.
Navíc bych rád zjistil, kde leží optimální pracovní bod daného filmu.
Prostě mě zajímá, co všechno je možné.
Navíc jsem díky zónové expozici zjistil, že jeden z mých fotoaparátů od <1/250 už nefunguje správně.
Ještě se mi nestalo, že by film nebyl vhodný pro zvětšování.
Ale co je špatného na perfektně exponovaném a vyvolaném filmu – i když by snímky na něm zasloužily cenu za umění od popelářů ;-)
S pozdravem Oliver
sputnik
Navíc jsem díky zónové expozici zjistil, že jeden z mých fotoaparátů od <1/250 už nefunguje správně.
A co když ti řeknu, že otevření nebo zavření clony nemusí nutně znamenat přesně jeden clonový stupeň a že u mého objektivu AF Nikkor 1,4 / 50 je například mezi clonami 1,4 a 2 rozdíl pouze půl clony? A to nejen u MÉHO objektivu!
Kdybys to nevěděl a při sérii testů by se 1/250 shodovala s clonou 1,4, určitě bys z toho vyvodil, že 1/250 nesedí, že?
Vidíš, je tu TOLIK věcí, na které musíš myslet. A jak se něco takového ověřuje? Otázky, otázky, otázky...
Ale utěš se. Jak vidíš, já už jsem si tím vším taky prošel. ;-)
Olivinyl
Dobrý den,
u objektivu ML 50 1,4 je clona v rozmezí 2,8 až 1,4 v pořádku (ve srovnání s jiným fotoaparátem s objektivem 80 mm 2,8, přičemž byl stejný film vyvolán ve stejné kazetě). Fotoaparát zřejmě nedokáže při kratších expozicích uzavřít clonu v objektivu.
Chyby se objevily při 1/250 a cloně kolem 5,6. Nasadil jsem jiný objektiv a zahájil druhou sérii pokusů. Stejný problém, který se však okamžitě vyřešil, protože jsem fotoaparát obětoval jako zdroj náhradních dílů.
Fotografie a jejich vznik od Rolfe Horna jsou velmi zajímavé. Zejména ta s horami v pozadí, na které je najednou vidět všechno... Skvělé!
@Sputnik: Nikon 50 mm 1,4D nebo G. Který bys doporučil? Moje Nikony (analogové i digitální, DX i FX) fungují s objektivy s AF motorem i bez něj.
Gast
Doporučuji také
Rolfe Horna. Stačí kliknout na jednotlivé fotografie a můžete sledovat proces od surového negativu až po hotovou fotografii. Za tím však nestojí žádný zónový systém, ale kreativita.
U Rolfe Horna to ale zní jinak!
Citát: [font="Verdana, Arial, Helvetica, sans-serif"][size="-2"][color="#9c9790"]V této části se nebudu zabývat expozicí a vyvoláváním filmu, protože Ansel Adams toto téma velmi dobře popsal ve své knize
The Negative
. Řeknu jen, že používám upravenou verzi zónového systému, kterou nazývám tónový systém.[/colo[/size]
Otto
Ahoj Olivinyl,
zobrazená křivka vypadá u filmu TMax100 v zásadě docela dobře. Film vykazuje poněkud odlišný průběh křivky než „ideální linie“. V oblasti světel se křivka vždy pohybuje o něco níže. To je vlastnost filmu, kterou mnoho fotografů oceňuje. Naproti tomu Tmax 400 se velmi blíží ideální křivce a křivka vykazuje až do vysokých světel poměrně rovný průběh.
Předpokládám, že 5x naklonění každých 30 sekund bylo provedeno podle postupu doporučeného společností Kodak. Já bych buď vyvolával o minutu déle, nebo každých 30 sekund třikrát silně naklonil. Silné naklonění má u mnoha filmů vliv hlavně na světla. Filmy s plochými krystaly reagují na změny parametrů vyvolávání výrazně citlivěji než běžné černobílé filmy. Pak by výsledky měly být v pořádku a negativy by měly být pěkné.
S pozdravem,
Otto!
Olivinyl
Ahoj všichni,
Každých 30 sekund jsem 5x silně naklonil během 5 sekund.
Příště to budu vyvolávat o minutu déle.
Film jsem provedl expozici na zónu 5 při citlivosti 50 ASA a dostal jsem se na 17,3 DIN.
Je to normální u starého Tmaxu (zbytky ze skladu při -18 °C od roku 1994)?
Je při testování normální provádět expozici všech filmů o 3 DIN stupně méně, než je uvedeno, na zóně 5?
Dostal bych se také na 17,3 DIN, kdybych film expozicoval na 21 DIN v zóně 5 a změřil ho?
S pozdravem Oliver
sputnik
@Sputnik
: Nikon 50 mm 1,4D nebo G. Který bys doporučil? Moje Nikony (analogové i digitální, DX i FX) fungují s objektivem s motorem AF i bez něj.
Na to se mě neptej. Nepoužívám AF a NESNÁŠÍM objektivy bez clonového kroužku, proto mám F100 nastavený na „předvolbu clony na objektivovém kroužku“.
Pokud však pracuješ s AF a je ti jedno, jak a kde nastavuješ clonu, je G určitě lepší volbou.
Zda je objektiv v určitých situacích o něco ostřejší nebo neostrý, jsem nikdy netestoval, protože mě to nikdy nezajímalo.
To, zda je fotka dobrá nebo špatná, na tom závisí nejméně. :-)
