Bonderer
[size=3][size=4]Ahoj[/size][/size]
[size=3][size=4]Kdo má chuť vyzkoušet nové vývojky na film...[/size][/size]
[size=3][size=4]V Braunschweigu – což není divu, vždyť tam kdysi sídlily Rollei a Voigtländer – žije někdo, kdo si rád vyzkouší i něco nového. Existuje několik nových vývojek pro černobílé filmy, které stojí za vyzkoušení. Používám HCD, někdy se startérem, jindy bez něj, a kromě ADOX-ADONAL jsem všechny ostatní vývojky vyřadil. Ostatní ale brzy vyzkouším.[/size][/size]
[size=3][size=4]K tomu je k dispozici velmi dobrý technický list a ne, jako u některých jiných vývojek, papír s předpověďmi z křišťálové koule[/size][/size]
[size=3][size=4]s časy z křišťálové koule. Z toho je už vidět, že si lidé ze Spürsinnu opravdu dávají velkou práci. [/size][/size]
[size=3][size=4]Pán domu mi snad promine, že dělám reklamu konkurenci, ale v centru pozornosti je přece fotografie.[/size][/size]
[size=3][size=4]Hodně úspěchů[/size][/size]
KlausWehner
To si to ale trochu zjednodušuješ!
Co je vlastně na té nové vývojce tak nového?
Jaké vlastnosti by mě měly přimět k tomu, abych se zbavil své osvědčené vývojky?
To je přece minimum informací, které může potenciální kupující očekávat.
Nebo o to vlastně vůbec nejde?
S pozdravem
Klaus
piu58
HCD je vývojka na bázi fenidonu a hydrochinonu. V nové generaci je k dispozici jako modulární systém, takže ji lze použít i jako dvoukoupelovou vývojku. Na rozdíl od ostatních „pěnivých“ produktů však nejde o nic skutečně převratného.
KlausWehner
Milý Uwe,
Tobě je to jasné, mně je to jasné – jen si nejsem úplně jistý, jestli je to jasné i autorovi.
Mě osobně prostě štve tenhle vlezlý způsob reklamy (ať už je od kohokoli!) – zvlášť když neobsahuje žádné věcné informace.
No dobře – možná je to jen můj osobní problém :-)
Přesto by se neměla klesnout pod určitou úroveň.
S pozdravem
Klaus
piu58
To ale souvisí i s marketingem produktů. Mirko například otevřeně říká, co dělá (v případě svých vlastních vývoji), a vydělává si tím i peníze. Je to tedy možné.
„Nová zázračná vývojka“ nebo „nový superfilm“ – to zatím nic neříká, kromě toho, že si tím chce prodejce vydělat peníze. Fotografická komunita musí pokaždé nejprve zjistit, co se za tím skutečně skrývá.
Přitom není nic hanebného na tom, dále vyvíjet osvědčený CG-512 a přidat pár nových možností. Nováčkovi tato informace neublíží a my, dlouholetí fotografové, hned víme, o jakou třídu vývojky se jedná, co dokáže a co ne. Ale takhle teprve začíná prohrabávání bezpečnostních listů.
Wolf_XL
...v podstatě jsou tyto diskuse o „zázračných filmech“ a „zázračných vývojkách“ dost dětinské – prostě a jednoduše neexistují. Samozřejmě lze filmy nebo vývojky optimalizovat určitým směrem – jenže to bohužel nikdy nebude potěšení bez výčitek. Můžete to obracet, jak chcete – zlepšení v jednom směru zaručeně přinese zhoršení v jiném...
Bonderer
Ahoj
Kde je ta radost z experimentování, kde je chuť zkusit něco nového?
Mně ta polévka chutná, jiným možná ne, ale jen
pokusem se člověk poučí. To také nemyslím jako reklamu na Spürsinn, to
oni nepotřebují.
Kdyby měl Ansel Adams k dispozici multigradový papír a lepší vývojky,
nikdy by nepotřeboval zónový systém, i když
mě teď zónoví počítatelé chtějí rozcupovat na kusy. Fotografuji už asi
40 let a téměř stejně dlouho mám černobílou temnou komoru. I za cenu
rizika, že se zde stanu nepopulárním, nejdůležitější pro mě vždy bylo
fotografování a samotný snímek a to, že mě to baví. Lidé v
fotoklubech, které tu také byly, se trápili pouze technickými detaily
fotografie a otázkou, jaký film do jaké vývojky dát.
To byl pro mě důvod, proč do takového klubu nechodit.
Ať už to byla jakákoli fotografie, místo toho, aby se na ni podívali, pečlivě
hledali technické nedostatky. Mně šlo jen o dobrou fotografii,
nikdy o technicky dokonalou. Ať už jakýkoli film nebo vývojka, ať už jakýkoli
fotoaparát, ať už jakýkoli papír, hlavně aby to byl fotoaparát, film a chemikálie, a
jestli to byla Leica nebo Revue, to mi bylo také jedno. I u filmů a
zvlášť v době, kdy jsem si moc nevydělával nebo měl ženu a
malé děti, jsem kupoval levné filmy a levnou chemii a papír,
hlavně že jsem něco měl. Důležité bylo, že jsem měl u sebe
fotoaparát. Tomuto koníčku jsem se ale nikdy nevěnoval s fanatickou pečlivostí, kde
by pak byla radost z toho. I složky
Vývojky mi byly a jsou jedno, klidně by do nich mohl
načurat i biskup. Pokud se mi výsledek líbí, používám ho dál, pokud
ne, jde do odpadu jako nebezpečný odpad. Samozřejmě je to subjektivní, ale u
vkusu nemůže existovat objektivita. Představte si, že by všichni
používali jen Delta 400 a X-Tol, ta představa je příšerná.
Kyselinu askorbovou v ovoci nebo různých nápojích mám mnohem raději než ve
formě vývojek a kdo by chtěl X-Tol do svého čaje.
Zůstaňte v pohodě, uvolněte se, bavte se a buďte blázniví. Zkuste
něco a pokud se vám to nelíbí, zkuste něco jiného. Trochu mi to připomíná
časopis Color Foto a jednoho pána jménem Motz, který pak přece jen způsobil několik verbálních
výpadů při svých takzvaných besedách o fotografiích. Lidé tam byli
tak ponižováni, že poté jistě vyhodili své fotoaparáty, a
za to ti chudáci ještě zaplatili, když tam
své fotky odevzdávali. Tak proč ten rozruch, kdo chce, může to zkusit, kdo
nechce, nechá to být, nic víc a nic míň, a jeden moudrý
muž minulého století to řekl takto: Kdo přijde pozdě .....
A abych si vysloužil ještě víc výprasku, mám široká záda,
měřím 191 cm a vážím 130 kg, včetně asi 1 kg plnovousu a vlasů, takže
jsem opravdová avatistická pravěká bestie. Rád zkouším nové věci, mám
Heiland Splitgrade na svém Kienzle 69 S, koupil jsem si ho hned, jak
právě vyšel, a považuji ho za, píšu extra pomalu,
zázračný všelék pro černobílou laboratoř, mám také TAS-procesor od
Heilandu, považuji ho také za geniální zařízení, které stojí za každý cent, který
jsem za něj zaplatil. Rád jsem blázen, baví mě to a jsem na tom
závislý.
Fotografování pro mě vždycky bylo důležitější než čtení bezpečnostních listů,
cílem je jen dobrá fotka, a ta klidně může mít určité technické nedostatky,
to u některých fotek dokonce tvoří jejich kouzlo a kvalitu.
A co má bezpečnostní list společného s vizuálním dojmem z vývojky,
to mi úplně uniká.
Profesionálně se zabývám bezpečnostními listy a je v nich spousta informací, např. kam mám zavolat,
když se mi něco dostane do očí, s čím se ta látka nesmí dostat do kontaktu nebo co dělat,
když ta látka začne hořet nebo se dostane do kontaktu s ohněm, všechno důležité tam je a je to
pravidelně kontrolováno a aktualizováno.
Ale nevzpomínám si na žádný list bezpečnostních údajů od vývojky, kde by stálo, že se mi výsledek
bude líbit.
Já každopádně budu, dokud to půjde, pokračovat dál, s velkou radostí fotit, bavit se
fotografií a být dost bláznivý na to, abych pořád zkoušel něco nového.
To můžu jen každému doporučit. A kdo není...
Zblázněte se.
thomas_l
...v podstatě jsou tyhle debaty o „zázračných filmech“ a „zázračných vývojkách“ dost dětinské – prostě a jednoduše neexistují. ...
jak pravdivé, jak pravdivé
TR
Ať se na to díváte jakkoli – zlepšení v jedné oblasti s sebou zaručeně přinese zhoršení jinde...
To jsem nyní také zažil. Nakonec dobrá kvalita jednoduše znamená -> velký formát. Kvalitu vysokého zvětšení nelze simulovat žádným speciálním filmem ani speciální vývojkou. U malých formátů je třeba dělat kompromisy, respektive je hledat. Přitom právě většina dobrých snímků, které dojímají, je pořízena na malé formáty, protože nic nepřekoná obsah.
Wolf_XL
...je to prostě jako v běžném životě – zdvihový objem nelze ničím nahradit – kromě ještě většího zdvihového objemu... ;-) Nicméně i zde platí, že kdo umí, ten dokáže být konkurenceschopný i s menším objemem. Proto by se technika neměla přeceňovat. Nakonec je to tak, že pokud je na fotce správný obsah, je v podstatě jedno, zda je technicky 100% dokonalá – a 100% dokonale zpracovaná fotka stále nedělá z nudného motivu mistrovské dílo...
Wolfgg
Ahoj, milovníci analogu,
tyto roztoky jsou asi věčným tématem už od vynálezu fotografie.
Před více než 40 lety jsem také dlouho věřil, že mezi různými kombinacemi filmů a vývojek existují velké rozdíly v kvalitě, k čemuž mě většinou podněcovaly časopisy. Zjistil jsem však, že rozdíly ve výsledném obrazu skutečně existují, např. jedna vývojka vytváří jemnou stříbrnou strukturu, jiná má ostré hrany, jindy je křivka hustoty pokleslá, jindy vyboulená – to vše ovlivňuje výsledný obraz a činí jednu nebo druhou vývojku vhodnějším.
Jednoho dne mi však došlo, že rozdíly mezi KB a 4,5x6 nebo 21DIN a 17DIN (tehdy Agfa IF a ISS) nebo dokonce mezi „normálním“ filmem a změkčeným dokumentárním filmem z roku 1977 (Neofin Doku) jsou mnohem větší než to, čeho by bylo možné dosáhnout v rámci jednoho formátu se stejnou citlivostí a všemi možnými roztoky.
Později jsem si dal tu práci, abych pochopil teorii denzitometrie/senzitometrie, a při pokusech se ukázalo, že cílené správné využití černé křivky filmu pomocí zónového systému přináší ještě jasně viditelný nárůst kvality a především jistotu dobrého výsledku. Tvrzení „Kdyby měl Ansel Adams k dispozici multigradový papír a lepší vývojky, nikdy by zonový systém nepotřeboval“ podle mého názoru není pravdivé, s papírem s proměnlivou gradací to stejně nemá nic společného, ten spíše svádí k tomu, aby se vývoj filmu nebral tak přesně. Velmi dobré vývojky existovaly již před 100 lety (např. RODINAL nebo také pyromixy), zonový systém pouze zajišťuje, že křivka hustoty vytvořená zvolenou kombinací filmu a vývojky odpovídá kontrastu motivu, tedy že křivka je optimálně vyvážena a film lze co nejlépe vytisknout na gradaci Normal nebo Special, protože tyto dvě gradace dokážou reprodukovat nejvíce tónových hodnot. Z Adamsova postupu tedy dodnes nic nezastaralo.
Jako varování uvádím výňatek z mé „chemické kariéry“, přibližně v chronologickém pořadí: RODINAL, ATOMAL, Fabonal, Metatenal, NeofinRot, NeofinBlau, Ultrafin, Emofin, Ilfosol, Microphen, NeofinDoku, D76, Microdol-X, HC110, Perceptol, CG512 a pak ještě vlastní směsi z chemických surovin (tuto kariéru nedoporučuji napodobovat).
Co používám dnes? Z 90 % RODINAL, zbytek jsou pyromixy z chemických surovin.
Nejdůležitější je dodnes to, že člověk správně zná vlastnosti použité kombinace filmu a vývojky a ví, jak z ní vytěžit maximum. A než tu kombinaci správně poznáte, trvá to.
Experimentování přesto není zakázáno, pokud vás to baví. Jen to má malý vliv na výsledky.
Pozdravy Wolfgang
Steffen
Ahoj Analogere, nebo ti mám říkat Michaeli?
Nefunguje ti prodej tvé vývojky a zkoušíš to teď s virálním marketingem? To bys měl raději dělat na aphogu, tam si můžeš spolu s Hartmutem zahrát na trhovce.
Bonderer
Ahoj Steffene,
Zase někdo, kdo čte z křišťálové koule – to jsem nikdy neuměl. Takže, moje jméno se ani zdaleka nepodobá jménu Michael.
K tomu se vyjadřovat je pod moji úroveň, ale přeju ti i nadále hodně zábavy v té jeskyni, nebo už má snad koňský povoz...
A teď se může jít vyplakat u táty Mirca a nechat mě vyhodit. To mi je úplně ukradené.
bernhardmangelsgmxde
Skvělá zpráva!
